25 C 128/2021-105 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 8 600 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Tvrdil, že jako podnikající fyzická osoba vlastní [právnická osoba] [anonymizováno] se sortimentem slaboproudé a silnoproudé elektroniky, přičemž žalovaný u žalobce odebral na prodejně v [obec], [ulice a číslo] zboží za cenu 8 600 Kč, a to podle dodacích listů [číslo] ze dne [datum] (za cenu 1 920 Kč), [číslo] ze dne [datum] (za cenu 1 987 Kč), [číslo] ze dne [datum] (za cenu 597 Kč), [číslo] ze dne [datum] (za cenu 147 Kč), [číslo] ze dne [datum] (za cenu 1 009 Kč) a [číslo] ze dne [datum] (za cenu 2 940 Kč). Žalovaný cenu za zboží průběžně nehradil, proto mu žalobce vystavil dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku 8 600 Kč s datem splatnosti [datum], kterou žalovaný převzal dne [datum]. Přes výzvu žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včas odpor, přičemž k žalobě uvedl, že uplatněný nárok neuznává, když mu žádný dluh nevznikl. Faktura a dodací listy byly žalobcem vystaveny jednostranně a samy o sobě neprokazují existenci pohledávky žalobce. Ten neprokázal, že provedl předmětné plnění, tedy že předal žalovanému zboží v uvedené prodejně. Žalovaný předmětné zboží nikdy nepřevzal. Při jednání žalovaný dále tvrdil, že si nevybavuje, že by zboží od žalobce převzal, pokud se tak stalo, bylo to za účelem použití tohoto zboží na stavbě žalobce. Dále uváděl, že nenabyl vlastnické právo, byl pouze prostředníkem, přičemž zboží přebíral za účelem, aby jej předal další osobě, která pracovala na stavbě žalobce. Účastníci si důvěřovali a žalovaný tak neměl problém převzít zboží na dodací list, který měl ovšem pouze evidenční charakter. 3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobce je fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona a jeho činností je mimo jiné maloobchod s elektrospotřebiči a elektronikou. Žalovaný je fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona v činnosti výstavba bytových a nebytových budov (výpisy z registru ekonomických subjektů). Žalobce provozuje obchod s elektromateriálem [anonymizována dvě slova] v [obec], přičemž jde v podstatě o pultový prodej, kdy prodavač jde vybrat zboží k regálu spolu se zákazníkem a ceny zboží jsou uvedeny na regálech či na zboží formou štítku či cenovky (výpovědi svědků [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]). Žalovaný pro žalobce dlouhodobě v objektu žalobce na základě jeho objednávek prováděl stavební práce, přičemž naposledy vyúčtoval žalobci cenu za provedené stavební práce v období let 2015 až 2017, a dále za práce provedené do [datum] (zejména vyúčtování prací, soupis práce 2017 – 2018, příp. výpověď svědka [celé jméno svědka] či [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka]). Žalovaný ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] přišel do uvedené prodejny, vybral si zboží spočívající ve svítidlech a dalším elektromateriálu, které mu bylo prodavačem odevzdáno, a to za celkovou cenu ve výši 8 600 Kč. Zboží bylo sepsáno na dodací listy, kdy převzetí zboží na některých z nich žalovaný potvrdil svým podpisem, přičemž žalobce předpokládal, že úhrada kupní ceny bude řešena formou zápočtu na cenu dalších stavebních prací provedených žalovaným pro žalobce; na dalších zakázkách se však již účastníci nedohodli. Dodací listy byly předány žalovanému, přičemž některé údaje (např. k bližšímu označení odběratele a dodavatele, č. dodacího listu, označení prodavače) byly následně doplněny (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], výpověď svědka [celé jméno svědka], dodací listy předložené jak ze strany žalobce, tak ze strany žalovaného). Žalobce vyúčtoval žalovanému cenu odebraného zboží v částce 8 600 Kč fakturou ze dne [datum] s datem splatnosti [datum], přičemž faktura byla doručena žalovanému dne [datum] (faktura žalobce [číslo] dodejka). Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné ceny za odebrané zboží; poslední výzva byla doručena žalovanému dne [datum] (přípis ze dne [číslo], výzva k plnění ze dne [datum], dodejka). Žalovaný ničeho nezaplatil. 4. K hodnocení důkazů soud uvádí, že vycházel z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], které hodnotil i s přihlédnutím k jejich pracovněprávnímu vztahu k žalobci. Tyto soud považoval za věrohodné, když neshledal jakýkoliv důvod pro opačný závěr, přičemž výpovědi svědků nebyly v rozporu ani s ostatními provedenými důkazy. Dodací listy, které by samy o sobě nepostačovaly k prokázání tvrzení žalobce, pak soud hodnotil právě v souvislosti s výpověďmi těchto svědků, kteří zejména jednoznačně potvrdili, že zboží žalovanému v příslušných dnech odevzdali, o čemž sepsali dodací list, který žalovaný v některých případech potvrdil svým podpisem. Soud naopak neučinil žádné relevantní skutkové zjištění z výpovědi svědka [celé jméno svědka], když svědek nepracoval u žalobce v období, které se týká projednávané věci, přičemž z výpovědi z pracovního poměru a přílohy k žádosti o nemocenské (které byly provedeny v souladu s § 118b odst. 1 věty třetí o.s.ř. ke zpochybnění věrohodnosti výpovědi tohoto svědka) vyplývá, že jeho pracovní poměr skončil ke konci roku 2016 a od února tohoto roku byl v pracovní neschopnosti. Naposledy byl tedy svědek v zaměstnání v lednu 2016 a nemohl se tedy jakkoliv vyjádřit k poměrům, které fungovaly mezi účastníky ve vztahu k předmětu tohoto řízení. Výpověď tohoto svědka pak soud hodnotil jako nevěrohodnou také s ohledem na její vnitřní rozpory (zejména toho, co uváděl k dotazu soudu a následně k dotazům zástupce žalovaného). Nad rámec skutečnosti, že žalovaný dlouhodobě prováděl pro žalobce stavební práce, soud nezjistil žádné konkrétní skutečnosti ani z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který (pokud jde o materiál od žalobce následně použitý v rámci stavby) vypovídal toliko v obecné rovině, aniž by byl schopen uvedené jakkoliv blíže konkretizovat s tím, že u předání zboží od žalobce byl asi dvakrát, nikdy však neviděl žalovaného přebírat zboží v prodejně, přičemž časově zařadil tyto události asi 3 roky zpětně, což ovšem odpovídá období, kdy již žalovaný pro žalobce práce neprováděl. Soud dále nevycházel z výslechu žalovaného, když jeho výpověď byla zejména v tom směru, že převzaté zboží použil na stavbě žalobce, v rozporu s ostatními provedenými důkazy (zejména s vyúčtováním prací, soupisem prací či výpovědí svědka [celé jméno svědka]), ze kterých jednoznačně vyplývá, že práce ukončil v březnu 2018 a v rozhodném období (od [datum] do [datum]) již práce pro žalobce neprováděl. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že žalovaný v rámci svého výslechu připustil, že zboží převzal, resp.„ fasoval“, že podpisy na dodacích listech jsou jeho podpisy a rovněž potvrdil to, že jeho vyúčtování prací bylo konečným vyúčtováním a že na dalších pracích se již s žalobcem nedohodli. 5. Z důkazů navržených žalovaným soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, který byl navržen k prokázání tvrzení žalovaného o tom, že podpis na dodacích listech není jeho podpisem, když s ohledem na již zjištěný skutkový stav dokazování v tomto směru soud považoval za nadbytečné. Pokud jde o objednávky stavebních prací či stvrzenky o platbě, jde o důkazy, které byly označeny poté, co nastaly účinky koncentrace řízení ve smyslu § 118b o.s.ř. 6. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (odst. 1). Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 7. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil zejména podle citovaného zákonného ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z výše uvedeného vyplývá, že kupní smlouvou vzniká prodávajícímu zejména povinnost odevzdat kupujícímu věc, která je předmětem koupě, a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní, a povinnosti kupujícího věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu, přičemž podstatnými náležitostmi kupní smlouvy jsou ujednání o předmětu koupě a kupní ceně. V projednávané věci soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, když bylo prokázáno, že žalovaný jakožto podnikající fyzická osoba (viz také označení žalovaného na dodacích listech či výpověď svědka [celé jméno svědka] v tom směru, že zboží žalovaný odebíral pro své projekty, resp. zákazníky) odebral v prodejně žalobce výše specifikované zboží tak, že si jej s prodavačem vybral v regálech (čímž byl jednoznačně specifikován předmět koupě), přičemž se zavázal zaplatit cenu, která byla uvedena na zboží. Účastníci se tedy dohodli na předmětu koupě i na kupní ce