10 C 270/2023-32 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou podanou soudu dne 10. 5. 2023 d se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 13 965 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou dne 21. 6. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek ve výši 2 900 Kč za poskytnutí úvěru a poplatek za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč. Dále žalobkyně v žalobě žaluje smluvní pokutu ve výši 900 Kč, konkr. ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 22. 7. 2022 do 20. 10. 2022, která má vyplývat ze všeobecných smluvních podmínek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků řízení dle § 101 odst.3 o.s.ř. 4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 21. 6. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] na částku ve výši 10 000 Kč. Ve smlouvě byl smluven poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 900 Kč a poplatek za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč ve smlouvě byla smluvena splatnost do 21. 7. 2022 Smlouvu podepsaly smluví strany. Dopisem ze dne 13. 3. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu. Dopis dle podacího lístku odeslán žalované dne 13. 3. 2023. 5. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), která upravují úvěr a dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze zčásti. 6. Smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalovaná nedodržela smluvenou splatnost dluhu a ve smluveném termínu dluh neuhradila. Ve smlouvě oproti podpisu byl smluven poplatek za poskytnutí úvěru a za službu„ [anonymizováno]“. V uvedeném rozsahu tak soud ve výroku I rozsudku žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu 10 000 kč, poplatek za úvěr ve výši 2 900 Kč a poplatek za službu„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč. 8. Ve výroku II soud zamítl žalobu co do smluvní pokuty ve výši 900 Kč, konkr. ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 22. 7. 2022 do 20. 10. 2022, když žalobkyně neprokázala smluvení tvrzené smluvní pokuty mezi smluvními stranami. 9. Dle § 2048 odst.1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Uvedené řízení je řízené sporné. Výše uvedené listinné důkazy soud hodnotí jako nedostatečné, z nichž nebylo řádně a nepochybně prokázáno, že je žalovaná povinna uhradit žalovanou smluvní pokutu žalobkyni. Předmětné řízení je řízení sporné, v němž v souladu s ustanovením § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci řízení k dosažení účelu řízení povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (tzv. unést břemeno tvrzení) a v dané situaci především plnit důkazní povinnost k prokázání svých tvrzení (tzv. unést břemeno důkazní). Neunesení těchto břemen má za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se neúčastnila jednání soudu, omluvila se z něj, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem o povinnosti nést břemeno tvrzení a důkazní a o následcích neunesení těchto břemen. Žalobkyně břemeno důkazní ohledně svých tvrzení o akceptaci tvrzené smluvní pokuty žalovanou neunesla. 11. Dle nálezu Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 vyplývá, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku, přičemž ujednání o smluvní pokutě nebylo sjednáno přímo v samotné smlouvě, ale vyplývalo ze Všeobecných obchodních podmínek, tím byla žalobkyní porušena zásada poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. 12. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě v obchodních podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil (NS 32 Cdo 3530/2016) 13. Nezohlední-li obecný soud ochranu spotřebitele dle čl. 38 Listiny základních práv Evropské unie a právní úpravu přijatou k zajištění této ochrany, postupuje v rozporu s čl. 1 odst. 2 ve spojení s čl. 10a a čl. 4 Ústavy České republiky, a porušuje tím právo účastníků řízení na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (II.ÚS 78/19). 14. Soud tak nárok žalobkyně na smluvní pokutu jako neoprávněny zamítl. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze nepatrný neúspěch. Částka 2 252 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 800 Kč, dále dle ustanovení § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 3 právní úkony právního zástupce žalobkyně (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši 3 x 300 Kč, DPH z této odměny ve výši 189 Kč, dále v souladu s ustanovením § 14b odst. 5 advokátního tarifu 3 režijní paušály po 100 Kč za 3 úkony právního zastoupení a DPH z těchto paušálů výši 63 Kč. 16. Soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Ustálenost neznamená použití elektronického formuláře, ale obsah doplněný žalobkyní v jeho části„ Skutečnosti významné pro rozhodnutí“. Struktura uvedených tvrzení je téměř shodná v celé řadě návrhů žalobkyně týkajících se předmětných smluv. V této části žaloby mění žalobkyně pouze data, číslo smlouvy a částky, popř. výše úrokových sazeb. Opakovatelnost podání prokazují četná řízení vedená žalobkyní u tohoto soudu. 17. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované povinnost, aby zaplatila podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. 18. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.