10 C 337/2022-61 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyně společně a nerozdílně částku ve výši 37 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřely dne 10. 12. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dne 13. 1. 2019 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody. Dne 13. 1. 2019 ve 12:20 hodin v ulici [anonymizováno] v [obec] žalovaný jako řidič motorového vozidla [registrační značka] poškodil zaparkované motorové vozidlo [registrační značka] a z místa dopravní nehody ujel. Žalovaná částka představuje škodu způsobenou na poškozeném vozidle, která byla žalobkyní v rámci pojistné smlouvy uhrazena. Žalovaná částka je žalována jako regres z uvedené dopravní nehody, když žalovaný z místa dopravní nehody ujel, žalovaná je majitelka vozidla, přičemž povinnost k plnění je žalována jako společná a nerozdílná. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. Z doložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 10. 12. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] k vozidlu [registrační značka]. Z hlášení škodní události a ze sdělení Policie ČR o účasti na dopravní nehodě bylo zjištěno, že dne 13. 1. 2019 došlo k dopravní nehodě, kdy vozidlo [registrační značka], jehož majitelkou je žalovaná, které řídil žalovaný, nabouralo do zaparkovaného vozidla [registrační značka]. Řidič motorového vozidla [registrační značka] z místa dopravní nehody ujel. Ze zprávy likvidátora žalované bylo zjištěno, že výše pojistného plnění byla 37 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 7.9.2020 a žalovanou výzvou ze dne 1.9.2022, žalovaní dluh neuhradili. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle z.č.168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, resp. ustanovení § 10 odst. 1 písm.b) a odst. 2 písm.c). Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný dle písm.b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, dle písm c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Dle ustanovení § 10 odst. 3) z.č. 168/1999 Sb., provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. S ohledem na výše uvedené soud žalobě ve výroku I rozsudku vyhověl a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 000 Kč představující výplatu plnění, kterou žalobkyně uhradila za poškození vozidla Mercedes-Benz [registrační značka] dopravní nehodou zaviněnou žalovaným, který od nehody ujel. Žalovaná částka představuje škodu věcnou na vozidle. Podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle uvedeného ustanovení občanského zákoníku účinného po 1.1.2014 přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši z žalované částky za dobu prodlení žalovaného s plněním ode dne následujícího po splatnosti uložené žalovanému dopisem žalobkyně ze dne 7.9.2020, kde je stanovena lhůta k plnění 7 dní od odeslání dopisu, který byl dle doloženého poštovního archu odeslán dne 8.9.2020. Výše úroku z prodlení je dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve výroku II rozsudku soud zamítl žalobu co do úroku z prodlení za období před 16.9.2020, neboť nebylo z doložených listin prokázáno, že by žalovaní před tímto datem byli v prodlení s plněním, že by byli prokazatelně žalobkyní vyzvání k úhradě dluhu. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci pouze nepatrně neúspěšná. Částka 15 419,20 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z.č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 1 480 Kč, dále dle ustanovení § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, odměnu za 4 právní úkony právního zástupce žalobce (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, 2x předžalobní výzva) ve výši 4 x 2 580 Kč, DPH z této odměny ve výši 2 167,20 Kč, dále v souladu s ustanovením § 13 odst. 4 advokátního tarifu 4 režijní paušály po 300 Kč za 4 úkony právního zastoupení a DPH z těchto paušálů výši 252 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovaným povinnost, aby zaplatili podle § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Povinnost k plnění byla s odkazem na § 10 odst. 3 z.č. 168/1991 Sb. stanovena jako společná a nerozdílná, když do výše plnění jednoho z žalovaných zanikne povinnost k plněním druhému žalovanému.