11 C 300/2022-31 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce žalobou ze dne 15. 9. 2022 se domáhal vůči žalované uložení povinnosti vyklidit družstevní byt specifikovaný ve výroku I. rozsudku v domě [adresa] v [obec], ulice [ulice] s odůvodněním, že žalovaná užívá tento byt bez právního důvodu po zániku manželství rozvodem, neboť je výlučným členem a nájemcem uvedeného družstevního bytu. Žalovaná považuje uplatněný nárok za nedůvodný a rozporný s dobrými mravy, neboť uvedený družstevní byt sloužil ke společnému bydlení celé rodiny, včetně nezletilých dětí, a s poukazem na rekonstrukci bytové jednotky v průběhu manželství, která byla uhrazena ze společných prostředků získaného z poskytnutého úvěru navrhla proto zamítnutí žaloby. Z evidenčního listu družstevníka, jehož výpis byl proveden 21. 8. 2018, vyplývá, že žalobce je od měsíce srpna 2017 členem bytového družstva [obec] s družstevním podílem k uvedené bytové jednotce. Členský podíl byl uhrazen žalobcem před uzavřením manželství, o čemž svědčí vyjádření žalované v řízení o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilým dětem do jejího podání ze dne 4. 10. 2021 a založeném ve spise Okresního soudu v Teplicích týkajícího se řízení o povolení rozvodu manželství, neboť potvrdila, že uvedený družstevní byt, ve kterém nadále žije s nezletilými dětmi, je ve vlastnictví žalobce. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 5. 1. 2022, který nabyl právní moci téhož dne, vyplývá, že manželství účastníků bylo uzavřené 5. 8. 2017 a zaniklo rozvodem. Nezletilá [jméno] a nezletilý [jméno], jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozsudku, byli svěřeni pro dobu po rozvodu manželství do péče matky. V průběhu trvání manželství účastníků navrhl žalobce žalované uzavření nájemní smlouvy týkajícího se práva žalované na nájemní poměr k bytové jednotce, ke které však žalovaná nepřistoupila svým podpisem. Hodnota členského podílu, jak vyplývá ze skutkových zjištění, nebyla a není součástí společného jmění manželů. Mezi účastníky není sporné, že žalovaná i po rozvodu manželství nadále užívá družstevní byt s nezletilými dětmi. Žalobce dopisem ze dne 26. 7. 2022 vyzval žalovanou k vyklizení předmětného družstevního bytu s nabídkou zajištění bytové jednotky na adrese [ulice a číslo] v [obec] o velikosti 2 + 1, což žalovaná odmítla přijmout. Dle ust. § 769 o. z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popř. společné právo, a manželé, popř. rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popř. jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu či bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popř. výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 o. z. platí obdobně. Na základě provedeného dokazování vyplývá, že předmětný byt, tj. členský podíl k družstevnímu bytu nebyl a není součástí SJM, nýbrž výlučným vlastníkem uvedeného bytu je žalobce, když členský podíl žalobci vznikl před uzavřením manželství. Účastníci tedy neměli společné členství ani společný nájem k družstevnímu bytu, přičemž také má soud za prokázáno, že rozvedení manželé se nedohodli o dalším bydlení žalované. Žalovaná měla odvozené právo v bytě bydlet a toto zaniklo zánikem manželství rozvodem ke dni 5. 1. 2022. Od této doby proto žalovaná užívá předmětný družstevní byt bez právního důvodu a je povinována se z bytu vystěhovat. Pokud žalovaná namítá, že se finančně podílela na rekonstrukci bytu za trvání manželství účastníků, a tudíž by nárok uplatněný žalobcem byl v rozporu s dobrými mravy, je tato námitka právně nerelevantní, neboť žalovaná má právo svůj nárok uplatnit v souvislosti s vypořádáním SJM v rámci tzv. širšího vypořádání SJM. Žalobce prokázal, že žalované navrhl uzavření nájemní smlouvy již za trvání manželství, ke které však žalovaná nepřistoupila. Žalobce rovněž prokázal, že žalovanou vyzval k vyklizení bytu ve lhůtě do 31. 7. 2022 s nabídkou bytové jednotky na adrese [ulice a číslo] v [obec]. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění s tím, že žalovaná užívá byt ode dne zániku manželství rozvodem účastníků bez právního důvodu, soud žalobě k vyklizení bytu vyhověl s tím, že s ohledem na okolnosti případu, neboť žalovaná má ve své péči 2 nezletilé děti, stanovil delší lhůtu k vyklizení bytu, a to lhůtu 3 měsíců od právní moci rozsudku. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Tato náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu a účast zástupce na jednání dne 13. 1. 2023) dle § 9 odst. 1 advokátního tarifu za užití § 7 bod 4 advokátního tarifu, tj. 4 500 Kč, 3 RP po 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH z částky 5 400 Kč, tj. 1 134 Kč Celkem náhrada nákladů řízení proto činí 11 534 Kč, včetně zaplaceného soudního poplatku z návrhu. Protože žalobce byl v řízení zastupován advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.