11 C 421/2022-38 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 7. 9. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 45 684,15 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 27. 10. 2021 Smlouva o hotovostním úvěru [číslo] prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, když k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, přestože mu písemnosti soudu byly doručeny uložením na poště dnem 6. 2. 2023. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, když vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující závěr skutkového stavu věci: Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 10. 2021 právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], která s žalobkyní se sloučila fúzí dne 4. 5. 2021, poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč, a to dne 28. 10. 2021 na bankovní účet žalovaného, přičemž žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 552 Kč měsíčně s úhradou 1. splátky dne 18. 11. 2021 a s úhradou dalších splátek vždy k 18. dni v měsíci za sjednanou roční úrokovou sazbou ve výši 13,49 %, tento závazek vyplývá z předpisu splátek (splátkový kalendář). Žalovaný uhradil toliko 5 splátek, tedy celkově 13 260 Kč s tím, že tyto úhrady byly započteny na jistinu ve výši 8 294,31 Kč, na úrok ve výši 2 425,69 Kč, na pojistné ve výši 1 040 Kč, na smluvní pokutu ve výši 500 Kč a na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč. Dopisem ze dne 26. 7. 2022 právní předchůdce žalobce zesplatnil poskytnutý úvěr a domáhal se zaplacení dluhu do 10 dnů. Žalovaný na výzvu nereagoval ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně proto eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 45 684,15 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 41 705,69 Kč, z nedoplatku úroků ke dni zesplatnění ve výši 1 854,46 Kč, ze smluvních pokut ve výši 1 500 Kč a z neuhrazeného pojistného ve výši 624 Kč. Soud zjistil, že věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného, když žalovaný předložil doklady totožnosti, výpisy z bankovního účtu, deklaroval ve výši čistého měsíčního příjmu 27 140 Kč u svého zaměstnavatele, a to v souladu s ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na základě shora uvedených rozhodných skutečností, soud žalobě zcela vyhověl, přičemž zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Tato náhrada sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 828 Kč a z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) po 2 940 Kč, tj. 8 820 Kč, dle ust. § 7 bod 5 AT, 3 RP po 300 Kč, tj. 900 Kč, dle ust. § 13 odst. 4 AT a 21 % DPH z částky 9 720 Kč, tj. 2 041,2 Kč Celkem náhrada nákladů řízení činí 13 589,2 Kč. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. před středníkem.