110 C 9/2023-35 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 21. 4. 2023 domáhala toho, aby soud svým rozhodnutím uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 83 828 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný měl dle smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne 4. 6. 2012 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným uhradit za období od 4. 6. 2020 do 1.6.2022 částku ve výši 105 623 Kč. Žalovaný částečně plnil a žalobkyně tak za uvedené období žaluje částku ve výši 83 828 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud postupoval dle § 115a o.s.ř. Soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Dne 4. 6. 2012 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod na adrese odběrného místa [ulice a číslo], [obec] [obec]. Z faktury [číslo] ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že dluh na vodném a stočném činí za období od 4. 6. 2020 do 1. 6. 2022 částku ve výši 105 623 Kč se splatností dne 24. 6. 2022. Žalovaný dluh písemně uznal co do důvodu a výše dne 4. 8. 2022. Dluh byl částečně uhrazen do výše 83 828 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne 1. 12. 2022. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána oprávněně, a proto jí vyhověl. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Podle ustanovení § 8 odst. 13 uvedeného zákona má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. Podle ustanovení § 8 odst. 14 uvedeného zákona má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. Žalovaný prokazatelně porušil zákon o vodovodech a kanalizacích, když čerpal služby od žalobkyně na základě výše uvedené smlouvy a za tyto služby za zúčtované období neuhradil žalovanou částku. Dle ustanovení § 2053 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle uvedeného ustanovení přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení od prvního dne prodlení žalovaného s plněním dluhu dle splatnosti vystavené faktury. Úroky jsou z fakturované částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Částka 4 792 Kč představuje soudní poplatek, který je stanoven v souladu se z. č. 549/1991 Sb., zákonem o soudních poplatcích, ve výši 4 192 Kč, dále odměnu za 2 právní úkony žalobkyně (sepis žaloby a sepis upomínky) ve výši 2 x 300 Kč, dle § 151 odst. 3 o.s.ř, když žalobce je ve věci úspěšný nezastoupený účastník, přičemž výše odměny je stanovena vyhláškou č. 254/2015 Sb., ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.