12 C 177/2022-52 — Okresní soud v Teplicích

Žalobou ze dne [datum] podanou soudu téhož dne se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 31 552 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná, kterou zastupovala paní [jméno] [příjmení], [datum narození], uzavřela s žalobcem dne [datum] smlouvu o podnájmu družstevního bytu [číslo] nacházejícím se v 7. nadzemním podlaží budovy [adresa] v obci [obec], okr. [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku. Smluvní strany sjednaly zaplacení kauce v částce 22 000 Kč, kterou žalobce uhradil hotově dne [datum]. Strany se dohodly na smluvním nájemném ve výši 11 000 Kč měsíčně a žalovaný dne [datum] uhradil částku 5 000 Kč jako nájemné za měsíc červen 2022 a částku 11 000 Kč jako nájemné za měsíc červenec 2022. K ukončení smlouvy došlo dne [datum], když mu žalovaná sdělila, že nemá zájem na pokračování smluvního vztahu a předala mu výpověď z podnájmu bytu. Žalobce téhož dne byt žalované předal, o čemž byl sepsán protokol. Žalovaná však žalobci dosud nevrátila nevyčerpanou část kauce a poměrnou část nespotřebovaného nájemného ve výši 9 552 Kč. Přes písemnou výzvu žalované ze dne [datum] žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání na den [datum], se s omluvou nedostavila. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v její nepřítomnosti. Mezinárodní příslušnost soud posoudil dle čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, [číslo] (Brusel I bis). Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z podnájemní smlouvy ze dne [datum] a plné moci ze dne [datum] k zastupování žalované paní [jméno] [příjmení], [datum narození] soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena podnájemní smlouva k družstevnímu bytu [číslo] o velikosti 2 + 1, umístěném v 7. nadzemním podlaží budovy [adresa] v části [územní celek] – sídliště, kterou žalovaná jako nájemce přenechala žalobci jako podnájemci tento byt k užívání na dobu určitou jednoho rok za nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně, přičemž tato cena nezahrnuje úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, které se podnájemce zavázal hradit vedle nájemného. Vyúčtování záloh na služby učiní pronajímatel vždy po obdržení vyúčtování od dodavatelů těchto služeb a bytového družstva, kde případné přeplatky či nedoplatky z vyúčtování je příslušná smluvní strana povinna uhradit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení vyúčtování. Žalobce byl povinen uhradit kauci ve výši 22 000 Kč s tím, že nájemce je povinen po skončení podnájmu vrátit nevyčerpanou část kauce nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy podnájemce byt vyklidil a řádně předal nájemci. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná (resp. její zástupkyně) převzala od žalobce částku 22 000 Kč jako kauci a 16 000 Kč jako nájemné za měsíc červen 2022 ve výši 5 000 Kč a nájemné za měsíc červenec ve výši 11 000 Kč za shora uvedený byt. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná předala žalobci výpověď z podnájmu bytu z důvodu závažného porušení povinnosti nájemce, a to ke dni [datum]. Ve výpovědi je závazek žalované k vrácení kauce a vyúčtování nájemného, které učiní do 14 dnů od předání bytu na tam uvedený účet. Žalobce tuto výpověď ke dni [datum] osobně převzal a z protokolu o předání nemovitosti vyplývá, že byt odevzdal dne [datum] s tím, že byt byl ve stavu odpovídající smluvní dohodě a byly odevzdány veškeré klíče k bytu. Z vyúčtování nájemného, kauce a energií ke dni [datum] soud zjistil, že strany stvrdily, že dojde k vrácení kauce ve výši 22 000 Kč. Z uhrazeného nájemné ve výši 16 000 Kč bude stržena částka 7 340 Kč za 20 kalendářních dnů a poplatek za vodu za 20 kalendářních dnů 600 Kč, tedy bude vrácena částka 30 060 Kč na tam uvedený účet. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení částky 30 060 Kč s příslušenstvím. Výzva byla dle stvrzenky odeslána dne [datum] a doručena dne [datum]. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § [číslo] an a zejména § 2215 an. zákona 89/2012 Sb. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli podnájemní smlouvu ke shora uvedenému družstevnímu bytu, kde se žalobkyně zavázala žalovanému umožnit užívání tohoto bytu a žalovaný se zavázal za toto užívání hradit nájemné ve výši 11 000 Kč. Byt byl užíván žalovaným ode dne [datum] do [datum]. Za měsíc červen žalobce žalované na základě jejich dohody uhradil nájem v poměrné výši 5 000 Kč. Za měsíc červenec uhradil částku 11 000 Kč. Dne [datum] byl podnájem ukončen a žalobce tento den byt vyklidil. Předávacím protokolem došlo k předání bytu a žalovaná se zavázala kauci vrátit ve lhůtě kratší, než ve smlouvě, tedy ve lhůtě 14 dnů. Z vyúčtování nájemného, kauce a energií ke dni [datum] vyplývá, že kauce měla být vrácena v plné výši a žalovaná se zavázala vrátit částku 8 060 Kč na nespotřebovaném nájemném taktéž ve lhůtě 14 dnů. Pokud se jedná o vyúčtování vody, tak způsob, kterým tak učinila, neodpovídá smlouvě (jedná se o ničím nepodložený odhad spotřeby) a nelze na něj pohlížet jako na řádné vyúčtování vody. Soud k němu (tj. částce 600 Kč za 20 dnů) uvedené v tomto vyúčtování nepřihlížel. Žalovaná tak po skončení nájmu měla žalobci vrátit ve lhůtě 14 dnů nespotřebovanou kauci, nespotřebované nájemné ve výši 8 060 Kč a co se týká vrácení nespotřebovaného nájemného přesahujícího částku 8 060 Kč, byla tak povinna učinit nejpozději na výzvu, kterou obdržela dne [datum]. Ohledně výše nespotřebovaného nájemného soud vyšel z denního propočtu a dospěl k závěru, že žalovaný měl uhradit na nájemném částku 1 420 Kč za 4 dny užívání bytu (11 [číslo] * 4) a žalovaná měla vrátit částku 9 580 Kč, jelikož žalobce požadoval částku nižší, soud ji přiznal v plné výši, a to včetně požadovaného příslušenství. K prodlení soud uvádí, že byť soud učinil závěr o povinnosti vrácení kauce rozdílně od smlouvy, žalobce požaduje prodlení v souladu se smlouvou ode dne [datum] a dále na základě jeho výzvy doručené dne [datum], proto jej soud přiznal v plné výši. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 428,43 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 578 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 552 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 130,43 Kč za 94 ujetých km v částce 730,43 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t.