17 C 186/2023-74 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 12 875 Kč s příslušenstvím, představující dluh žalované, vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] s postupným čerpáním, uzavřené mezi účastníky prostřednictvím webových stránek [webová adresa] Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout, a také postupně poskytl ve dnech 2.– [datum], žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve výši 9 000 Kč, a to na účet žalované č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s dalšími poplatky za poskytnutí úvěru žalobci vrátit k datu splatnosti, tj. do [datum]. Žalovaná neuhradila ničeho a dostala se do prodlení s úhradou dne [datum]. Byla proto vyzvána ke splacení dlužné částky, na upomínky však nereagovala. Žalovaná částka představuje zbytek neuhrazené jistiny 9 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 720 Kč, poplatek za službu„ Presto“ 1 155 Kč, zákonný úrok z prodlení 999,68 Kč, účelně vynaložené náklady 770 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za prvních 90 dní prodlení. 2. Žalovaná se k věci meritorně nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru společnosti žalobce, výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, přehled bankovních transakcí, sdělení společnosti [právnická osoba] o majiteli a pohybech na účtu č. [bankovní účet] a výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s dokladem o odeslání). 5. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení § 2397 obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení § 2399 odst. 1 obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1970 obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 588 obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v § 2999 odst. 1 cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 6. Na základě skutečností uvedených v bodě 4. rozsudku vzal soud za prokázané, že věřitel žalované poskytl peněžní prostředky v celkové výši 9 000 Kč, z nichž požaduje uhradit kromě neuhrazené jistiny ve výši 9 000 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru 2 720 Kč, poplatek za službu„ Presto“ 1 155 Kč, zákonný úrok z prodlení 999,68 Kč, účelně vynaložené náklady 770 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za prvních 90 dní prodlení. Žalobce však neprokázal uzavření řádné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když předložil toliko listiny s digitálními podpisy věřitele a dlužníka, a právě u podpisu dlužníka nelze ověřit, zda se skutečně jedná o osobu v tomto sporu žalovanou, která souhlasila s podmínkami smluvního vztahu. Neexistuje-li tak řádný smluvní vztah, žalovaná je proto povinna žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří částka, kterou jí věřitel poskytl, tedy nyní požadovanou částku jistiny ve výši 9 000 Kč. Soud proto žalobci tuto částku přiznal spolu s požadovaným úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne [datum] do zaplacení. 7. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl ve věci úspěch jen částečný. 8. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení §§ 149 odst. 1, 160 odst. 1 o. s. ř.