18 C 360/2023-37 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 143 226,56 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jako nezaplacenou cenu za poskytnutí zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení, která není vykazována zdravotní pojišťovně, částečně uznanou písemně žalovaným dne [datum], [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud účastníky vyzval, aby mu ve lhůtě 7 dnů sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Výzva dále obsahovala doložku o tom, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce i žalovaný výzvu obdrželi ve dnech [datum] a [datum], žalobce s výzvou souhlasil, žalovaný ve stanovené lhůtě soudu nesdělil, že s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání nesouhlasí; soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání. Z podkladů pro fakturaci a z faktur bylo zjištěno, že žalovaný byl v době od [datum] do [datum] 4x hospitalizován na odděleních žalobce, kdy mu byla poskytnuta zdravotní péče, aniž by byl žalovaný zdravotně pojištěn v ČR. Žalobce žalovanému vyúčtoval částky 16 369 Kč, 10 285,19 Kč, 114 848,37 Kč a 1 764 Kč podle platného číselníku [anonymizována tři slova] pro dané období, když hodnota bodu pro samoplátce je stanovena dle Cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví ČR. Z obsahu výzev k zaplacení nedoplatku je zřejmé, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovanému byla žalobcem poskytnuta zdravotní služba, jejíž úhrada je požadována po žalovaném, neboť nebyl v uvedeném období zdravotně pojištěn v ČR. Žalovaný žalobci úhradu nezaplatil, čímž mu vznikl dluh ve výši 143 226,56 Kč. Soud věc právně posoudil dle ust. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil cenu poskytnuté služby, uložil mu soud povinnost ji zaplatit podle ust. § 1908 o.z., podle kterého dluh musí být splněn řádně a včas. Jak vyplývá z faktur, žalovaný se do prodlení se zaplacením dlužné částky dostal ve dnech uvedených ve výroku, tudíž soud žalobci přiznal též úrok z prodlení od prvního dne prodlení podle ust. § 1970 obč. zák. úroky ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Přiznaná náhrada nákladů představuje zaplacený soudní poplatek v souladu se zákonem o soudních poplatcích ve výši 5 730 Kč a náhradu ve výši 600 Kč za provedení dvou úkonů (sepis výzvy a žaloby) dle ust. § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně úroků z prodlení a nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.