18 C 50/2023-28 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 11 381,73 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jako neuhrazenou náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě [obec], [ulice a číslo] a neuhrazené náklady související se zjištěním neoprávněného odběru. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud účastníky vyzval, aby mu ve lhůtě 7 dnů sdělili, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů, a to v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Výzva dále obsahovala doložku o tom, že pokud zůstane ve stanovené lhůtě bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobce i žalovaný výzvu obdrželi ve dnech [datum] a [datum], žalobce s výzvou souhlasil, žalovaný ve stanovené lhůtě soudu nesdělil, že s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání nesouhlasí; soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání. 4. Z oznámení ze dne [datum] vyplývá, že žalobce oznámil žalovanému výsledek kontroly jeho odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Z obsahu protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že na adrese místa spotřeby [obec], [ulice a číslo] byl řádnou kontrolou dne [datum] zjištěn ode dne [datum] neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, který naplnil skutkovou podstatu § 51 zákona č. 458/2000 Sb., když bylo zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Z obsahu zápisu o zjištěných údajích je zřejmé, že při zjišťování neoprávněného odběru vznikly žalobci související náklady. Z faktury vystavené dne [datum] a opakovaných výzev k úhradě vyplývá, že žalobce vyčíslil škodu částkou 11 381,73 Kč (škoda za neoprávněný odběr a náklady za zjištění neoprávněného odběru) a že žalovaný nezaplatil škodu za neoprávněný odběr elektřiny, ke které byl upomínán. Z obsahu stanovení celkové náhrady škody a [právnická osoba] byl zjištěn způsob výpočtu a výše škody za neoprávněný odběr elektřiny a nákladů na zjištění škody. 5. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovanému byla do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] (dále jen„ předmětné odběrné místo“) žalobcem dodávána elektřina. S účinností od [datum] do [datum] žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu do předmětného odběrného místa. Výše škody byla vyčíslena metodickým výpočtem dle níže citované vyhlášky (vynásobením množství odebrané elektrické energie 218 kWh a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných rozhodnutí Energetického regulačního úřadu). Se zjištěním neoprávněného odběru souvisely náklady, které byly vypočítány dle ceníku [právnická osoba] a zápisu o zjištěných údajích. Na výši škody (2 038 kWh x 4, [číslo] Kč/kWh) a na výši nákladů souvisejících se zjištěním škody byla dne [datum] vystavena faktura splatná [datum], která byla podle obchodních podmínek žalobce řádně doručena žalovanému na jím uvedenou zasílací adresu. Žalovaný žalobci nezaplatil za neoprávněný odběr elektřiny celou škodu a související náklady, čímž mu vznikl dluh ve výši 11 381,73 Kč. 6. Soud věc právně posoudil dle ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen„ zákon“). Podle ust. § 51 odst. 1 písm. d) zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle ust. § 51 odst. 2 zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, se při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. 7. Podle ust. § 12 citované vyhlášky součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny. 8. Z citované zákonné úpravy vyplývá, že k základním předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu patří protiprávní úkon (protiprávní jednání), vznik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody (tzv. kausální nexus) a zavinění s tím, že tyto podmínky musí být splněny současně. Právní teorie i soudní praxe pak první z označených předpokladů, tedy protiprávní úkon, standardně vykládá jako projev lidské vůle, který je v rozporu s objektivním právem, přitom není rozhodné, vyplývá-li porušená právní povinnost ze smlouvy nebo jde-li o povinnost mimosmluvní, tedy zákonnou. Škodou se rozumí újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Za skutečnou škodu na věci je pak nutno považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí a která představuje majetkové hodnoty, jež je nutno vynaložit k uvedení věci do předešlého stavu. Příčinná souvislost je dána tehdy, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce; protiprávní úkon je okolností (příčinou), bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Jsou-li splněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji uhradit, je-li to možné a účelné a požádá-li o to poškozený, uvedením v předešlý stav, jinak se škoda hradí v penězích. V případě neoprávněného odběru, pokud jde o zavinění, vychází se z ustáleného výkladu, podle něhož je povinnost odběratele k náhradě škody povinností, pro jejíž vznik je irelevantní, zda odběratel neoprávněný odběr zavinil. Také výše náhrad škody za neoprávněný odběr se neposuzuje z hlediska obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle právního předpisu, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální (srov. rozh. NS 32 Odo 1102/2006 a 33 Odo 939/2004). 9. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Soud má za prokázané, že žalovaný způsobil žalobci škodu neoprávněným odběrem elektřiny do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], kterou žalobce řádně vyčíslil, když při způsobu neoprávněného odběru je nerozhodné, zda odběratel, tedy žalovaný, o tomto neoprávněném vyřazení věděl. Bylo-li zjištěno, že na odběrném místě žalovaného byla odebírána elektřina z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, pak jde o neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu ust. § 51 odst. 1 písm. d) zákona. Žalobci pak přísluší právo na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem, jejíž výpočet stanoví vyhláška (§ 51 odst. 2 zákona). Odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr dle skutkové podstaty ust. § 51 odst. 1 písm. d) zákona je objektivní a postačuje proto zjištění, že k němu došlo. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil celou škodu za neoprávněný odběr a náklady související se zjištěním škody, uložil mu soud povinnost je zaplatit podle ust. § 1908 odst. 2 obč. zák., který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. 10. Jak vyplývá z faktury, žalovaný se do prodlení se zaplacením dlužné částky dostal dne [datum], tudíž soud žalobci přiznal úrok z prodlení od prvního dne prodlení podle ust. § 1970 obč. zák. ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal právo na jejich náhradu žalobci, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z žaloby ve výši 800 Kč, odměnou advokáta, jenž žalobce v řízení zastupoval, ve výši 900 Kč za tři úkony právní pomoci stanovenou podle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení, sepis upomínky a žaloby) po 100 Kč stanovenými podle ust. § 14b odst. 5 vyhl.č. 177/1996 Sb., když návrh v předmětné věci byl podán na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech např. pod sp. zn. 25C 191/2020, 24C 143/2020, 19C 161/2020) a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Uvedené náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k