19 C 8/2023-76 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 8. 3. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni jako manželce výživné ve výši stanovené soudem, a to od podání žaloby. Svou žalobu odůvodnila tím, že od roku 2019 žila s žalovaným v manželství. V roce 2016 se jim narodilo dítě. V únoru 2023 se ze společné domácnosti odstěhovala a od té doby jí manžel nepřispívá žádnou částkou, ani na ní ani na nezletilé dítě. Její čistý měsíční příjem činí 17 000 Kč, příjem žalovaného je asi 40 000 Kč měsíčně. 2. Žalobkyně k výzvě soudu dále dne 23. 3. 2023 doplnila, že manželství procházelo v posledních 2 letech krizí způsobenou značným pitím žalovaného a mimomanželským poměrem žalobkyně. To vedlo k opuštění společné domácnosti žalobkyně spolu s nezletilým dítětem účastníků. Žalobkyně spolu s nezletilým v současné době bydlí v pronajatém bytě, přičemž měsíční náklady na bydlení činí 11 500 Kč měsíčně. Žalobkyně byla rovněž nucena složit kauci ve výši 20 000 Kč a provizi realitní kanceláři ve výši 10 500 Kč. Na to si půjčila od rodiny. Má příjem pouze z pracovního poměru. Žalovaný má také příjem z pracovního poměru cca 50 000 Kč měsíčně. Na výživu nezletilého syna jí žalovaný přispěl v měsíci březnu 2023 částkou 3 000 Kč, na dalším plnění nejsou účastníci domluveni. Žalobkyně v tuto chvíli není schopná ze své mzdy a výživného na nezletilého syna pokrýt ani náklady na nezletilého syna a na bydlení, natož pak na své vlastní potřeby. Dle názoru žalobkyně odpovídá zásadně stejné hmotné a kulturní úrovni manželů částka ve výši 10 000 Kč, kterou by jí měl žalovaný ve formě výživného hradit. Žalovaný svou vyživovací povinnost vůči žalobkyni neplní. 3. Žalobkyně dále dne 23. 3. 2023 navrhla vydání předběžného opatření na základě, kterého by byla žalovanému uložena povinnost přispívat žalobkyni částkou 7 000 Kč měsíčně, a to od podání návrhu na vydání předběžného opatření do rozhodnutí soudu ve věci samé. 4. Zdejší soud usnesením ze dne 29. 3. 2 2023 pod č. j. 19 C 8/2023-22 uložil žalovanému povinnost hradit žalobkyni na výživném částku 7 000 Kč měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v příslušeném měsíci předem, a to od 23. 3. 2023 až do právní moci rozhodnutí ve věci samé. Současně vyčíslil dlužné výživné částkou 2 032 Kč a uložil žalovanému povinnost tento dluh zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení. 5. K odvolání žalovaného bylo shora specifikované usnesení zdejšího soudu usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 6. 2023 pod č. j. 10 Co 121/2023-49 změněno tak, že se návrh žalobkyně ze dne 22. 3. 2023 na vydání předběžného opatření zamítá. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 8. 2023. 6. Žalovaný k žalobě samotné při jednání dne 12. 9. 2023 uvedl, že s touto nesouhlasí. Ještě před rozhodnutím opatrovnického soudu hradil manželce na výživné pro nezletilého syna částku 3 000 Kč měsíčně a rovněž hradil veškeré jeho potřeby týkající se školy a hokeje. Tyto náklady hradil zcela ještě v dubnu 2023. Vztahy s manželkou nebyly dobré, proto neřešili finanční otázky, ale hlavně otázku předání si syna. Ačkoliv praktikovali střídavou péči i bez rozhodnutí soudu, výživné na syna platil manželce pouze on, ona jemu nic neplatila. Tím se podstatně snížil jeho příjem. Rovněž dle vydaného předběžného opatření hradil manželce výživné na její osobu v částce 7 000 Kč měsíčně a doplatil dluh na výživném k okamžiku podání žaloby. Výživné na manželku má tedy ke dni rozvodu manželství účastníků uhrazeno. 7. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Až do rozvodu manželství účastníků hradil žalovaný na výživu nezletilého syna částku 3 000 Kč měsíčně, žalobkyně pak na výživu syna hradila od května 2023 částku ve výši 1 300 Kč měsíčně. Veškeré náklady spojené se studiem a s hokejem nezletilého syna hradil až do dubna 2023 výlučně žalovaný. Účastníci mají vyživovací povinnost pouze ke společnému synovi. 8. Z potvrzení zaměstnavatele žalobkyně ze dne 5. 9. 2023 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně za období od března do června 2023 činí částku 18 944 Kč. 9. Ze zprávy Úřadu práce České republiky - Krajská pobočka v [obec], Kontaktní pracoviště [obec] ze dne 16. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyni nebyly vyplaceny v období od března do června 2023 žádné dávky. 10. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného ze dne 12. 9. 2023 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od března do června 2023 činí 38 690 Kč. 11. Z podnájemní smlouvy ze dne 6. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně na základě této smlouvy užívá byt [číslo] o velikosti 2+kk s příslušenstvím na adrese [adresa žalobkyně], přičemž výše měsíčního nájemného činí 10 500 Kč. Žalobkyně byla povinna v souvislosti s touto smlouvou poskytnout pronajímateli jistinu ve výši 20 000 Kč. 12. Ze smlouvy o zápůjčce peněz ze dne 5. 2. 2023 a z historie pohybů na účtu za období od 1. 2. 2023 do 30. 6. 2023 bylo zjištěno, že dne 5. 2. 2023 žalobkyně uzavřela s [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvu na základě, které jí tito přenechali částku 30 000 Kč, kterou jí poskytli na její bankovní účet č. [bankovní účet] dne 5. 2. 2023. 13. Z historie pohybů na účtu za období od 1. 3. 2023 do 30. 6. 2023 bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] byla každý měsíc odeslána částka 10 500 Kč. 14. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady bylo zjištěno, že dne 12. 4. 2023 odeslala žalobkyně ze svého účtu na účet č. [bankovní účet] částku 1 000 Kč s označením kemp, dne 14. 5. 2023 odeslala žalobkyně ze svého účtu na účet č. [bankovní účet] částku 1 300 Kč s označením alimenty, dne 1. 6. 2023 odeslala žalobkyně ze svého účtu na účet č. [bankovní účet] částku 2 175 Kč bez určení účelu. Dále v období od dubna do června 2023 odeslala žalobkyně ze svého účtu každý měsíc vždy částku 1 000 Kč jako zálohu na elektřinu. 15. Z výpisů z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období února a března 2023 byly zjištěny jednotlivé výdaje žalovaného. 16. Z historie pohybů na účtu za období od 1. 2. 2023 do 14. 4. 2023 bylo zjištěno, že z účtu žalovaného č. [bankovní účet] byla v březnu poukázána žalobkyni částka 360 Kč bez určení účelu, částka 3 000 Kč jako výživné, v dubnu 2023 jí byla poukázána částka 2 032 Kč jako výživné, částka 360 Kč bez určení účelu, částka 3 000 Kč jako alimenty, částka 600 Kč s označením hokej, kemp a částka 7 000 Kč jako výživné. 17. Žalobkyně před soudem uvedla, že kromě nákladů spojených s bydlením, výživného na nezletilého syna a splátky zápůjčky nemá jiné pravidelné měsíční náklady. 18. Žalovaný před soudem uvedl, že dokládal pouze zvýšené náklady spojené se školou a hokejem syna, nikoliv náklady běžné. I on hradí pravidelně měsíčně náklady spojené s bydlením asi ve výši 10 200 Kč, kdy jde o byt, kde byla původně rodinná domácnost účastníků, a dále částku 1 000 Kč za pronájem garáže, kterou si pronajali za trvání manželství s žalobkyní a ve které má věci i ona, byť mu na nájem žádným způsobem nepřispívá. Dále splácí úvěr asi 13 000 Kč měsíčně, který si vzali za trvání manželství na vybavení domácnosti a pořízení vozidla. Vlastníkem vozidla je jeho sestra, ale on ho užívá. Proto úvěr splácí. Závěrem uvedl, že se domnívá, že po odečtení všech jeho nákladů od jeho příjmů má příjem stejný, ne-li nižší, než žalobkyně, a proto nevidí důvod jí na výživné přispívat. 19. Žalobkyně učinila nespornými náklady na bydlení žalovaného, garáž a výši splátky úvěru. 20. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Účastníci spolu žili ve společné domácnosti do února 2023, kdy žalobkyně tuto spolu s nezletilým synem opustila a sehnala si vlastní bydlení. Příjem žalobkyně představuje v průměru částku 18 944 Kč čistého měsíčně, příjem žalovaného pak částku 38 690 Kč. Jiný příjem účastníci nemají. Mají jedinou vyživovací povinnost, a to k jejich nezletilému synovi. Oba mají přibližně stejné měsíční náklady spojené s bydlením (žalobkyně 11 500 Kč, žalovaný 10 200 Kč). Žalovaný dále hradí nájemné 1 000 Kč měsíčně za garáž, kterou si účastníci pronajali za trvání manželství a ve které mají své věci. Žalobkyně splácí zápůjčku ve výši 30 000 Kč poskytnutou jí za účelem složení jistoty a poplatku realitní kanceláři. Od května 2023 hradí žalovanému výživné na nezletilého syna ve výši 1 300 Kč měsíčně. Žalovaný splácí úvěr částkou 13 000 Kč měsíčně. Jedná se o úvěr, který si účastníci vzali za trvání manželství a za který si pořídili vybavení domácnosti a vozidla. Žalovaný nadále bydlí v bytě, který byl rodinnou domácností účastníků, a užívá vozidlo. Žalovaný až do dubna 2023 hradil zvýšené náklady spojené se školou a hokejem nezletilého syna účastníků, které odpovídaly částce cca 6 500 Kč měsíčně. Dále hradil žalobkyni výživné na nezletilého syna ve výši 3 000 Kč měsíčně a dle vydaného předběžného opatření hradil i výživné na žalobkyni ve výši 7 000 Kč měsíčně s tím,