24 C 123/2023-33 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 6. 2023 domáhala částky 13 656 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalované dodávala na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 8. 7. 2021 plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované], přičemž za období od 6. 4. 2022 do 5. 4. 2023 vyúčtovala žalované částku 23 656 Kč, kterou žalovaná uhradila pouze částečně částkou 10 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud vyzval účastníky k tomu, aby se vyjádřili ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil oba účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývají následující skutečnosti. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 8. 7. 2021 uzavřena Smlouva o poskytování služeb, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz Smlouva ze dne 8. 7. 2021). Žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] žalované za dodávku plynu v období od 6. 4. 2022 do 5. 4. 2023 částku 23 656 Kč, datum splatnosti stanovila na 1. 5. 2023. Dopisem ze dne 9. 6. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby. Žalovaná na uvedený dluh uhradila 10 000 Kč. 6. Podle § 62 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, je zákazník povinen: a. uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení, b. uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. 7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 62 odst. 2 energetického zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Z předložených důkazů je zřejmé, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva na dodávku plynu, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalované plyn, ale žalovaná za to nezaplatila. 8. Žalobkyně má nárok též na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Ohledně vrácení části soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb.