24 C 307/2022-64 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 2. 5. 2022 domáhala částky 56 755 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalované dodávala společnost [právnická osoba] na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 16. 10. 2018 plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované], přičemž za období od 25. 10. 2018 do 7. 5. 2019 vyúčtovala žalované částku 16 601 Kč, kterou žalovaná nezaplatila. [právnická osoba] dodávala do téhož odběrného místa žalované i elektřinu, a to na základě smlouvy ze dne 16. 10. 2018. Za období od 21. 11. 2018 do 16. 5. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalované částku 34 279 Kč a za období od 17. 5. 2019 do 17. 7. 2019 částku 5 875 Kč. Žalovaná uvedené částky nezaplatila, přestože byla žalobkyní upomínána. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni smlouvou ze dne 13. 10. 2017. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud vyzval účastníky k tomu, aby se vyjádřili ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil oba účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastnice se k výzvě soudu nevyjádřily. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývají následující skutečnosti. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 16. 10. 2018 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz smlouva ze dne 16. 10. 2018). [právnická osoba] vyúčtovala fakturou [číslo] žalované za dodávku plynu v období od 25. 10. 2018 do 7. 5. 2019 částku 16 601 Kč, datum splatnosti stanovila na 27. 5. 2019 (viz faktura [číslo]). Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 16. 10. 2018 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] (viz smlouva ze dne 16. 10. 2018). [právnická osoba] vyúčtovala fakturou [číslo] žalované za dodávku elektřiny v období od 21. 11. 2018 do 16. 5. 2019 částku 34 279 Kč, datum splatnosti stanovila na 3. 6. 2019 (viz faktura [číslo]). [právnická osoba] vyúčtovala fakturou [číslo] žalované za dodávku elektřiny v období od 17. 5. 2019 do 17. 7. 2019 částku 5 875 Kč, datum splatnosti stanovila na 5. 8. 2019 (viz faktura [číslo]). Žalovaná fakturované částky neuhradila, a proto byla vyzvána k úhradě dlužných částek upomínkami ze dne 13. 12. 2018, 30. 1. 2019, 11. 2. 2019, 20. 3. 2019, 12. 4. 2019, 7. 6. 2019, 12. 8. 2019. Shora uvedené pohledávky byly postoupeny žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 a jejích dodatků ze dne 29. 3. 2019 a ze dne 4. 3. 2020, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2021. Dopisem ze dne 14. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, dopis byl podán na poště dne 15. 6. 2021 (viz dopis ze dne 14. 6. 2021 a podací arch ze dne 15. 6. 2021). 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 62 odst. 2 téhož zákona je zákazník povinen: a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení, b) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. 8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 50 odst. 2 a § 62 odst. 2 energetického zákona a podle § 1810 an. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen o. z.), o spotřebitelských smlouvách, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy na dodávku plynu a elektřiny, plyn i elektřina byly žalované řádně dodány, avšak žalovaná za dodané energie nezaplatila. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni a žalované to bylo písemně oznámeno. Proto soud žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 56 755 Kč. 9. Žalobkyně má nárok též na zaplacení úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 584,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 271 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 755 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 690 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 350 Kč ve výši 1 963,50 Kč.