25 C 226/2023-39 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 490 Kč představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka] (se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) neměl v období od [datum] do [datum] sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku výzvou odeslanou dne [datum], přičemž příspěvek činil 11 960 Kč a byl splatný dne [datum]. Žalovaný neměl sjednané pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla také v období od [datum] do [datum], žalobkyně jej proto vyzvala přípisem odeslaným dne [datum] k zaplacení příspěvku ve výši 7 930 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný byl dále povinen uhradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek po 300 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z výstupu z informačního systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] v registru vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód]. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu datované [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele osobního automobilu [registrační značka], aby ve lhůtě do 30 dnů od doručení dopisu uhradil příspěvek do garančního fondu, když žalovaný neměl v období od [datum] do [datum] uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Příspěvek byl žalobkyní vyčíslen na částku 11 960 Kč (65 Kč jako denní sazba příspěvku x 184 dnů) s tím, že žalovaný je povinen uhradit rovněž náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Výzva byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum], jak soud zjistil ze zprávy České pošty, s.p. 6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu datované [datum] vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele osobního automobilu [registrační značka], aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení dopisu uhradil příspěvek do garančního fondu, když žalovaný neměl v období od [datum] do [datum] uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Příspěvek byl žalobkyní vyčíslen na částku 7 930 Kč (65 Kč jako denní sazba příspěvku x 122 dnů) s tím, že žalovaný je povinen uhradit rovněž náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Výzva byla odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum], jak vyplývá ze zprávy České pošty, s.p. 7. Z přípisů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], dokladů o odeslání zásilky a výstupů z informačního systému„ PoštaOnline“ soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek na příspěvku nepojištěných. 8. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], přičemž neměl v období od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně přípisy odeslanými dne [datum] a dne [datum] vyzvala žalovaného, aby uhradil příspěvky do garančního fondu ve výši 11 960 Kč a 7 930 Kč a rovněž náklady na uplatnění příspěvku po 300 Kč. Žalovaný přes opakované výzvy žalobkyni ničeho neuhradil. 9. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla (§ 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), přičemž nesplnil svoji povinnost podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek v celkové výši 19 890 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky v částce 600 Kč (§ 4 odst. 3, 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala podle § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovaného k zaplacení příspěvku, žalovaný však ničeho neuhradil. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost uhradit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. S ohledem na shora uvedené soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 20 490 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na plnou náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení žalobkyně činí 2 272 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 820 Kč, odměnu za právní zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) za tři úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby), paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a dále 21 % DPH ve výši 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.