27 C 183/2023-42 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 6. 2. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 14 830,89 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb [číslo] uvedená částka představuje součet nezaplacených plateb za platební služby, jejichž využití umožnila žalovanému jako svému zákazníkovi žalobkyně prostřednictvím své sítě elektronických komunikací v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou součástí smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, v období od 16. 9. 2021 do 5. 12. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 16. 9. 2021 účastnickou smlouvu [číslo] v níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal za tyto služby platit. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [číslo] ze dne 6. 10. 2021 splatnou dne 20. 10. 2021 v období od 16. 9. 2021 do 5. 10. 2021 zprostředkované platební služby (m-platby) částkou 6 973 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 6. 11. 2021 splatnou dne 20. 11. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 6. 10. 2021 do 5. 11. 2021 zprostředkované platební služby (m-platby) částkou 6 790 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 6. 12. 2021 splatnou dne 20. 12. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 6. 11. 2021 do 5. 12. 2021 zprostředkované platební služby (m-platby) částkou 2 128 Kč. Předžalobní upomínkou odeslanou dne 18. 1. 2023 zástupkyně žalobkyně upomenula žalovaného na dosud dlužnou částku a upozornila jej na svou připravenost domáhat se zaplacení částky 21 031,67 Kč s příslušenstvím v soudním řízení. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po posouzení shora uvedeného závěru o skutkovém stavu zejména podle citovaných ustanovení právních předpisů shledal soud žalobu důvodnou. Žalobkyně jako poskytovatelka služeb elektronických komunikací a žalovaný jako příjemce poskytovaných služeb uzavřeli účastnickou smlouvu. Žalobkyně poskytovala žalovanému mimo jiné i platební služby, ale žalovaný za tyto služby řádně nezaplatil. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 14 830,89 Kč představující součet nezaplacených plateb za platební služby. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužných částek, uložil mu soud rovněž povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou část úroku z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po dni splatnosti poslední z uvedených faktur do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a tudíž jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokátky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.