27 C 216/2021-70 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 4. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 23 771,03 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalovaného vůči žalobkyni vzniklý nezaplacením ceny elektřiny dodané žalovanému do místa spotřeby [číslo] na adrese [adresa], v období od 16. 7. 2019 do 26. 8. 2020 (16 571,03 Kč) a nezaplacením požadovaných vyúčtovaných smluvních pokut (7 200 Kč). Žalovaný s žalobou nesouhlasil, bránil se tím, že vysokou spotřebu elektřiny způsobil vadný bojler a rozvody v pronajatém bytě. Přestože se tyto problémy pokoušel řešit s pronajímatelkou bytu, nedošlo k nápravě. Soud po několika neúspěšných pokusech nařídil na den 12. 4. 2023 jednání, ke kterému se řádně předvolaný žalovaný nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný si objednal u žalobkyně dodávky elektrické energie do místa spotřeby [číslo] na adrese [adresa]. Žalobkyně do uvedeného místa dodávala elektřinu v období od 16. 7. 2019 do 26. 8. 2020. Ceny za dodávky elektřiny, které mu žalobkyně (po zohlednění zaplacených záloh v celkové výši 22 382 Kč) vyúčtovala fakturami [číslo] splatnou dne 24. 3. 2020 (13 726,57 Kč) a [číslo] splatnou dne 19. 10. 2020 (2 844,46 Kč), žalovaný nezaplatil. Žalovaný rovněž nezaplatil žalobkyni druhou z uvedených faktur a vyúčtováními ze dní 26. 8. 2020 a 30. 10. 2020 požadované smluvní pokuty v celkové výši 7 200 Kč (300 Kč + 6 800 Kč + 100 Kč). Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2079 a násl. a § 2048 a násl. občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byly uzavřeny kupní smlouvy, žalobkyně splnila svou povinnost dodat žalovanému zboží (elektřinu), ale žalovaný své povinnosti zaplatit kupní ceny nedostál, stejně jako povinnosti zaplatit sjednané smluvní pokuty Proto soud žalobě jako důvodně podané vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku 23 771,03 Kč odpovídající součtu nezaplacených částí kupních cen a požadovaných vyúčtovaných smluvních pokut. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitých dluhů, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávek podle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal požadované zákonné úroky z prodlení počínaje dny následujícími po splatnosti faktur, kterými byly žalovanému vyúčtovány ceny za dodávky elektřiny a plynu a smluvní pokuty, do zaplacení. K obraně žalovaného lze uvést, že nebyla přiléhává žalobnímu požadavku. Měl-li žalovaný (smluvní partner žalobkyně) jakékoli problémy s pronajatým vybavením bytu, nebylo rozhodně na místě je řešit neplacením záloh na elektřinu či vyúčtované ceny za dodávku elektřiny. Shora uvedená tvrzení, na nichž žalovaný svou obranu v řízení postavil, nebyla s to zabránit jeho neúspěchu ve sporu. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 952 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 3 690 Kč (2 x 300 Kč + 1,5 x 2 060 Kč) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 2. a dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., dva režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dva režijní paušály po 300 Kč (za odvolání proti rozhodnutí nikoli ve věci samé a účast u jednání soudu dne 12. 4. 2023) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu za promeškaný čas ve výši 1 030 Kč (za dostavení se k jednání, které se nekonalo dne 20. 12. 2021) přiznanou dle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1 159,20 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.