27 C 85/2023-82 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 6. 3. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni 300 000 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovaným jako dlužníkům v důsledku porušování smluvních povinností, které vedlo až k odstoupení žalobkyně jako věřitelky od Smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené dne 18. 2. 2022. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní jako věřitelkou a žalovanými jako dlužníky byla dne 18. 2. 2022 uzavřena Smlouva o úvěru číslo: [číslo], ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovaným úvěr ve výši 300 000 Kč, což také dne 1. 3. 2022 splnila. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 5,29 % ročně. Dále bylo sjednáno, jak bude poskytnutý úvěr splácen (výše splátek a jejich splatnost) či jak bude zajištěn. Poslední výzvou k úhradě dlužných částek před odstoupením ze dne 1. 12. 2022 (zaslanou každému z žalovaných samostatně) žalobkyně vyzvala oba žalované, aby nejpozději do 31. 12. 2022 zaplatili žalobkyni nedoplatky na úvěrovém účtu ve výši 6 612,50 Kč a na dospořovacím účtu ve výši 5 630 Kč s tím, že pokud tak neučiní, žalobkyně odstupuje k uvedenému dni od úvěrové smlouvy. Žalobkyně upozornila žalované na účinky odstoupení od smlouvy, včetně okamžité splatnosti celého úvěru. Žalovaní nedoplatek na uvedených účtech neuhradili, nastaly účinky odstoupení od smlouvy a žalovaní ke dni 28. 2. 2023 dlužili žalobkyni na jistině úvěru 300 000 Kč, na úroku z úvěru 7 691,73 Kč a na úroku z prodlení 7 500 Kč. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 2395 a násl. občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanými jako úvěrovanými byla uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně splnila svou povinnost poskytnout žalovaným v jejich prospěch peněžní prostředky, ale žalovaní své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky nedostáli, a proto soud žalobě vyhověl a výrokem I. rozsudku uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobkyni 300 000 Kč. Žalobkyně má nárok též na zaplacení úroku z úvěru ve sjednané sazbě až do úplného zaplacení poskytnutých finančních prostředků, a proto soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni též 5,29 % úrok z úvěru ročně, jednak kapitalizovaný ke dni 28. 2. 2023 (částka 7 691,73 Kč byla ve výroku I. rozsudku přičtena k přiznané částce 300 000 Kč) a dále z částky 300 000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení. Vedle práva na zaplacení pohledávky a úroku z úvěru má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal právo na zaplacení 15 % úroku z prodlení ročně, jednak kapitalizovaného ke dni 28. 2. 2023 (částka 7 500 Kč byla ve výroku I. rozsudku přičtena k přiznané částce 300 000 Kč) a dále z částky 300 000 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 15 000 Kč a paušální náhrady hotových výdajů (za podání žaloby) přiznané dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když z obsahu spisu neshledal důvody a splnění podmínek pro rozhodnutí podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., tedy umožnění splnění v delší lhůtě či stanovení plnění ve splátkách.