20 C 141/2024-53 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění za dodávky elektřiny do odběrného místa žalované na adrese , adresa, v , Anonymizováno, za období , datum, do , datum, (, částka, dle faktury č. , hodnota, se splatností , datum, ), doplňující předchozí fakturaci s přeplatkem, přičemž žalovaná několikrát uhradila drobné částky (soud úrok z prodlení kapitalizoval a celou materii tak zjednodušil) a od , datum, do , datum, (, částka, dle faktury č. , hodnota, se splatností , datum, – konečná faktura), , částka, /měsíc na smluvní pokutě není uplatňováno. První závazek žalovaná písemně uznala, byl sjednán splátkový kalendář, ten však nedodržela.2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud plně vyhovět i bez nařizování jednání a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, soudu se podařilo ji přes zaměstnavatele dohledat a kontaktovat a pro doručování sdělila adresu (současně jde o odběrné místo) jak výše, na takové adrese jí bylo doručeno náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky.3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 15 bylo prokázáno, že žalovaná dne , datum, sjednala na příslušném odběrném místě dodávky elektřiny. Byly předloženy ceníky elektřiny žalobkyně (č. l. 17, 18). Vyúčtováním č. l. 19 bylo prokázáno řádné vyúčtování dodávky elektřiny s přeplatkem , částka, (se spotřebou 0,265 MWh). Vyúčtováním č. l. 21 bylo prokázáno řádné vyúčtování dodávky elektřiny s nedoplatkem , částka, s opravenou spotřebou 3,512 MWh. Dopisem ze dne , datum, bylo prokázáno odstoupení od smlouvy žalobkyní. Dohodou č. l. 24 ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaná závazek , částka, uznala a zavázala se jej splácet po , částka, měsíčně. Dopisem č. l. 25 byla doložena upomínka ze dne , datum, .4. Smlouvou č. l. 27 bylo prokázáno, že žalovaná dne , datum, sjednala na příslušném shodném odběrném místě dodávky elektřiny, opět na dobu určitou 30 měsíců. Byly předloženy obchodní podmínky a ceník elektřiny žalobkyně. Vyúčtováním č. l. 34 bylo prokázáno řádné vyúčtování dodávky elektřiny s nedoplatkem , částka, . Dopisem č. l. 36 a 37 byla doložena upomínka ze dne , datum, , zaslaná na obě známé adresy žalované.5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen ve větším rozsahu) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Žalobkyně prokázala, že má nárok na plnění z dodávek elektřiny žalované a to dle § 50 energetického zákona, na což se dále podpůrně vztahují ustanovení k závazku koupě dle občanského zákoníku, kdy odběrní vztah je spotřebitelským závazkem. Smluvních pokut, které v původní smlouvě sjednány nebyly, se žalobkyně nedomáhá, proto mohl soud vyhovět v plném rozsahu. První z nároků byl žalovanou uznán, což jednak posiluje důkazní jistotu nároku žalobkyně, jednak by to mělo vliv na počátek prodlení. Jelikož však žalovaná již druhou splátku neuhradila včas a další již ani řádně, splatnost se prodloužila jen nepatrně. Jelikož je žalovaná v prodlení, má žalobkyně s odkazem na § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, který žalobkyně vyčíslila korektně a sazby odpovídají nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po , částka, a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á , částka, ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Žalobkyně je sama schopna rutinně účtovat tato plnění svým klientům, přepis příslušných skutečností do žalobního návrhu není otázkou složitosti právního posouzení, ale toliko skutkového. Zde se však jedná o vzorové texty podání, kterých soud projednává ročně řádově stovky.7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť žalovaná je nikoliv pouze vlastní vinou (když spotřebitele před úvěrovými závazky zjevně nechrání ani stát, jak vyplývá přinejmenším z odůvodnění rozhodnutí České národní banky), která tato pochybení sankcionuje v řádech pouhých milionů Kč, ovšem s odstupem několika let od samotného jednání) masivně předlužena a jedná se tedy pro ni o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá inflační a uprchlická krize, sama pracuje v dělnické profesi s příjmem pod hranicí nezabavitelné částky a dle zprávy zaměstnavatele čelí exekučním srážkám pro závazky přes 1,4 milionu Kč. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně dvouletý splátkový kalendář a to i ohledně nákladového výroku, aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce. Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem (který ostatně neváhá před soudem uplatňovat nárok na nesníženou odměnu bez ohledu na to, kolikrát je mu přiznána jen snížená).8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku).