21 C 292/2018-580 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2018 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 759 646,98 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že uvedená částka představuje náhradu škody způsobenou žalobkyni neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným v odběrném místě na adrese , adresa, . Pracovníky společnosti , právnická osoba, , zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie, bylo kontrolou č. , hodnota, dne 23. 5. 2016 zjištěno, že žalovaný provádí na shora uvedené adrese neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. V rozvaděči byl nalezen elektroměr výr. č. , hodnota, se stavem VT 335 834 kWh. Na krytu číselníku byly obě úřední značky viditelně poškozené, platová plomba chyběla úplně, drážky šroubů byly omačkané. Kryt číselníku byl za účasti Policie ČR přelepen stříbrnými přelepkami č. , hodnota, a , Anonymizováno, a po ukončení kontroly byl elektroměr demontován a předán do autorizovaného metrologického střediska k přezkoušení správnosti měření elektrických veličin a následně zaslán ke zkoumání soudnímu znalci. Rovněž bylo zjištěno odbočení z hlavního domovního vedení CY 3 x 25mm2 přes třífázový silový stykač kabelem CYKY 4 x 16 mm2. Při vypnutém hlavním jističi před elektroměrem a ručním sepnutí stykače byly naměřeny průtoky proudu 21,15 A, 26,74 A a 46,27 A. Následkem tohoto jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 759 646,98 Kč, která se skládá jednak ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 737 858,51 Kč a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 21 788,47 Kč. Uvedená částka byla žalovanému vyúčtována fakturou č. , hodnota, splatnou dne 7. 5. 2018 a žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že na adrese , adresa, , byl sice v roce 2016 v nájmu, neprováděl však na tomto odběrném místě neoprávněný odběr. Pracovníky společnosti, která prováděla kontrolu, mu bylo sděleno, že před elektroměrem je napojený kabel, který vede neznámo kam. Věc prověřovaly i orgány police, není mu však známo, že by bylo zjištěno, kam kabel vedl či kdo elektřinu odebíral. Již dne 14. 4. 2016 byly pracovníkem žalobkyně v odběrném místě odpojeny „hodiny“ z důvodu nehrazení záloh, dne 17. 4. 2016 byly opětovně připojeny. Pokud by v té době byly porušeny úřední značky na krytu číselníku, je otázkou, proč věc nebyla ihned řešena. Žalovaný si nebyl vědom porušení značek a jediným, kdo s elektroměrem manipuloval, byli pracovníci žalobkyně či jí najaté společnosti, kteří hodiny odpojovali a připojovali. Z návrhu není patrné, po jakou dobu měl neoprávněný odběr trvat, není ani zřejmé, jak žalobkyně dospěla k hodnotám uvedeným v platebním rozkazu, např. při výpočtu možného příkonu. Škoda je zcela nesmyslná, neboť i pokud by elektřina byla využita v nemovitosti na adrese , adresa, , tak část času nebylo v budově provozováno nic, následně tam byl penzion, a není možné, aby za 580 dní byla spotřebována elektřina v takové částce. Ze všech uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.3. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že je zcela nerozhodné, zda zásah do elektroinstalace provedl žalovaný či třetí osoba, když odpovědnost odběratele za stav odběrného místa je odpovědností objektivní. Je pravdou, že dne 14. 4. 2016 byl vydán pracovní příkaz na přerušení dodávky elektřiny pro neplacení a při této kontrole bylo vysloveno podezření na neoprávněný odběr elektřiny. Elektroměr nebyl demontován, technik odpojil přívodní vodiče ve svorkovnici elektroměru a nahlásil poškození úředních značek. Dne 15. 4. 2016 byl vydán pracovní příkaz k opětovnému připojení z důvodu úhrady dlužné částky. Dne 23. 5. 2016 pak proběhla kontrola společností , právnická osoba, ., při které byl elektroměr demontována a poslán k soudnímu znalci. Jelikož odebranou a nezměřenou elektřinu není možné žádným technickým prostředkem dodatečně změřit, byl způsob stanovení výše náhrady škody stanoven v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb. Počet dní neoprávněného odběru byl stanoven od data poslední provedené kontroly montérem měření, tj. od 21. 10. 2014 do 23. 5. 2016, tj. do data zjištění neoprávněného odběru techniky společnosti , právnická osoba, . Skutečnost, že došlo k zásahu do měřícího zařízení, prokazuje znalecký posudek č. 43/2016 ze dne 2. 7. 2016. Pokud se jedná o částku náhrady nákladů na zjištění a odstranění neoprávněného odběru, je požadována jednak částka 11 897 Kč představující paušální částku sjednanou s dodavatelskou společností, která obsahuje veškeré nezbytné úkony spojené sed zjištěním a odstraněním neoprávněného odběru, dále částka 5 000 Kč za znalecký posudek a částky 1 110 Kč za přezkoušení elektroměru v autorizovaném metrologickém středisku.4. Soud ve věci rozhodl dne 18. 2. 2020 rozsudkem č. j. , spisová značka, , který byl odvolacím soudem potvrzen v části, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 395,37 Kč (tj. náklady za kontrolu provedenou společností , právnická osoba, . se zjištěním neoprávněného odběru a náklady na znalecký posudek), a v části, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 739 201,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 758 596,98 Kč od 8. 5. 2018 do zaplacení byl shora uvedený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.5. V dalším průběhu řízení žalobkyně doplnila k výzvě soudu a v reakci na rozhodnutí odvolacího soudu svá tvrzení a uvedla, že částku 1 110 Kč vyúčtovala žalobkyni společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, fakturou č. , hodnota, ze dne 11. 7. 2016; tuto fakturu žalobkyně uhradila dne 1. 8. 2016. Žalobkyně zdůraznila, že soudu k tomuto nároku předložila obdobné listinné důkazy (a řadu dalších), které předložila k prokázání nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 11 897 Kč bez DPH a nákladů vynaložených na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, přičemž Krajský soud v Ústí nad Labem v rozhodnutí o odvolání v této věci, měl tyto vynaložené náklady za dostatečně prokázané.Pokud se jedná o předloženou tabulku historie spotřeby v odběrném místě žalovaného, jedná se o výřez printscreenu obrazovky z interního systému Sap , právnická osoba, se zaznamenanými odečty. Data jsou do systému zaznamenána po zpracování odečtů referenty odečtů, nebo po zpracování pracovních příkazů. Dle listiny – údaje o elektroměru lze ztotožnit číslo elektroměru začínající písmenem X (, Anonymizováno, ) se sériovým číslem elektroměru , hodnota, . Jelikož jsou v síti používány měřící přístroje (elektroměry) od různých výrobců, kteří používají stejné číselné hodnoty výrobních čísel, jsou k měřidlu pro rozlišení ještě mimo sériového čísla výrobce přiřazena sériová čísla (inventární čísla), u kterých je na počáteční pozici použito písmeno. V tomto případě se jedná o X. Proto je v uvedeném printscreenu uvedeno sériové číslo, tedy inventární číslo žalobkyně a dole sériové číslo výrobce. K tabulce Historie sériového čísla, kde jsou zažluceny pracovní příkazy, žalobkyně, po pochybnostech o správnosti dat v systému, které vyvstaly na soudním jednání dne 20. 9. 2022, uvádí, že všechna tato data jsou správná. V této tabulce jsou uvedeny všechny vystavené pracovní příkazy k tomuto elektroměru (a tedy i takové, které nebyly z nějakého důvodu provedeny). Data uvedená u jednotlivých pracovních příkazů nejsou data provedení pracovních příkazů, ale jedná se o data vystavení pracovního příkazu. Datum provedení pracovního příkazu je uveden až po otevření příslušného pracovního příkazu v systému žalobce, přičemž printscreeny z těchto jednotlivých pracovních příkazů byly soudu předloženy.V odběrném místě žalovaného došlo k fyzickému odečtu v období let 2014 – 2016 ve dnech 21. 10. 2014, 24. 9. 2015, 25. 9. 2015, 14. 4. 2016, 15. 4. 2016, 23. 5. 2016, 2. 8. 2016, 15. 8. 2016, 16. 8. 2016 a 3. 10. 2016. Pravidelný odečet je pak prováděn každý rok cca ve stejném týdnu každého roku, v odběrném místě žalovaného byl pravidelný odečet v období let 2014 – 2016 proveden ve dnech 7. 10. 2014, 24. 9. 2015 a 3. 10. 2016. Pravidelný odečet ze dne 7. 10. 2014 byl původně proveden jako samoodečet, tedy odečet provedený žalovaným, jakožto zákazníkem, a nahlášen žalobkyni. Na základě tohoto samoodečtu bylo zjištěno, že žalovanému vznikl přeplatek ve výši 59 391 Kč. Vzhledem k výši přeplatku měla žalobkyně za to, že samoodečet nebyl proveden správně, a tak byli na odběrné místo vysláni technici. Kontrolou ze dne 21. 10. 2014 bylo zjištěno, že samoodečet ze dne 7. 10. 2014 nemohl odpovídat skutečnosti, o čemž byl vyrozuměn žalovaný v dopise ze dne 3. 11. 2014 (a zároveň mu byla vystavena opravná faktura ke dni původní faktury, tj. k datu 7. 10. 2014). Po kontrole odběrného místa ze dne 21. 10. 2014 tak došlo v systému žalobce ke změně stavu u samoodečtu ze dne 7. 10. 2014 na „odečet odvozen“ (tak jak