25 C 357/2023-24 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 534 Kč představující příspěvek placený vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Tvrdila, že žalovaný jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu [registrační značka] (jiný než podle písm. r/ s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg) neměl v období od [datum] do [datum] sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 10 234 Kč výzvou odeslanou dne [datum], přičemž splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaný byl dále povinen uhradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z výstupu z informačního systému žalobkyně soud zjistil, že žalovaný byl od [datum] v registru vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, [registrační značka], [VIN kód]. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu datované [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného jako vlastníka a provozovatele nákladního automobilu [registrační značka], aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení dopisu uhradil příspěvek do garančního fondu, když žalovaný neměl v období od [datum] do [datum] uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Příspěvek byl žalobkyní vyčíslen na částku 10 234 Kč (86 Kč jako denní sazba příspěvku x 119 dnů) s tím, že žalovaný je povinen uhradit rovněž náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Výzva byla doručena žalovanému dne [datum], jak bylo zjištěno ze sdělení České pošty, s.p. 6. Z přípisů ze dne [datum], [datum], dokladu o odeslání zásilky a výstupu z informačního systému„ PoštaOnline“ soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky na příspěvku nepojištěných. 7. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, [registrační značka], přičemž neměl v období od [datum] do [datum] uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně přípisem doručeným dne [datum] vyzvala žalovaného, aby do 60 dnů uhradil příspěvek do garančního fondu ve výši 10 234 Kč a rovněž náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Žalovaný přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatil. 8. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla (§ 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), přičemž nesplnil svoji povinnost podle § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 10 234 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky v částce 300 Kč (§ 4 odst. 3, 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně odeslala podle § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku, žalovaný však ničeho neuhradil. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, vznikla mu podle § 1970 občanského zákoníku rovněž povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. S ohledem na shora uvedené soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 10 534 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto právo na plnou náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení žalobkyně činí 2 252 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za právní zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) za tři úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění a sepis žaloby), paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony v celkové výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a dále 21 % DPH ve výši 252 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalovanému povinnost uhradit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.