27 C 329/2023-70 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 30. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 24 543,26 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh žalované vzniklý v důsledku porušení povinností vyplývajících jí ze Smlouvy o úvěru (, Jméno zainteresované osoby 0/0, ) uzavřené dne 23. 8. 2017 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (, Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s., dále jen „, Anonymizováno, “).Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Po posouzení předložených listinných důkazů a obsahu spisu učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 23. 8. 2017 byla mezi , Anonymizováno, a žalovanou uzavřena Smlouva o úvěru , Jméno zainteresované osoby 0/0, , na jejímž základě , Anonymizováno, poskytla žalované finanční prostředky ve výši 58 916 Kč a žalovaná se zavázala , Anonymizováno, vyčerpané peněžní prostředky splácet spolu se 4,4 % úrokem ročně v měsíčních splátkách ve výši 933 Kč. Žalovaná úvěr od června 2021 nesplácela řádně, své povinnosti nesplnila ani po upomenutí, a proto , Anonymizováno, dopisem ze dne 13. 1. 2022 oznámila žalované, že ke dni 13. 1. 2022 zesplatnila celý dluh z předmětné smlouvy a vyzvala žalovanou, aby jí do 27. 1. 2022 zaplatila celkem 25 311,78 Kč. Dopisem ze dne 5. 1. 2023 , Anonymizováno, oznámila žalované, že uvedená pohledávka byla dne 15. 12. 2022 postoupena žalobkyni. Výzvou ze dne 30. 5. 2023 žalobkyně znovu vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 24 543,26 Kč s příslušenstvím a upozornila žalovanou na svou připravenost vymáhat její dluh v soudním řízení, nebude-li uhrazen.Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle § 2395 a násl. občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující splnila svou povinnost poskytnout žalované jako úvěrované na její žádost peněžní prostředky, ale žalovaná své povinnosti poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky, nedostála. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku 24 543,26 Kč odpovídající nesplacené jistině úvěru.Žalobkyně má nárok též na zaplacení úroku z úvěru ve sjednané sazbě až do úplného zaplacení poskytnutých finančních prostředků, a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni též částku 532,05 Kč představující kapitalizovaný 4,4 % úrok z úvěru do 13. 11. 2022 (ve výroku I. rozsudku je částka přičtena k přiznané částce 24 543,26 Kč) a dále 4,4 % úrok z úvěru ročně z částky 24 543,26 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení.Vedle práva na zaplacení uvedené částky a úroku z úvěru má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal částku 236,47 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 13. 11. 2022 (ve výroku I. rozsudku je částka přičtena k přiznané částce 24 543,26 Kč) a dále 11,75 % úrok z prodlení ročně z částky 24 543,26 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a tudíž jí soud přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 982 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) určenou dle § 14 odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a podání žaloby) přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř.Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.)., adresa, k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.