18 C 208/2025-100 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 73 742,79 Kč s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, uzavřených dne 23. 8. 2022 a 10. 5. 2022 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, .).Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a doručené mu dne 18. 10. 2025 k uvedenému postupu nevyjádřil.Ze smlouvy o č. , hodnota, a č. , hodnota, a obchodních podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou byla žalovanému poskytnut částka ve výši 80 000 Kč a 70 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal zaplatit včetně úroku ve výši 17,10 % a 12,75 % ročně měsíčními splátkami ve sjednané výši. Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, přičemž žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 2. 2025 a Oznámení o postoupení pohledávky je zřejmé, že , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovaným žalobci. Z dopisu žalobce vyplývá, že tento vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.Podle § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 obč. zák. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit z ní úroky (formou měsíčních splátek) a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami společnosti. Předchůdce žalobce uvedený úvěr žalovanému poskytl, žalovaný však úvěr ve sjednaných splátkách řádně nesplácel, byla tedy vyčíslena výše dluhu částkou 73 742,79 Kč. Uvedená pohledávka byla postoupena žalobci. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci dluží sumu 73 742,79 Kč se smluvním úrokem, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit. Poněvadž je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit úroky z prodlení podle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 688 Kč, odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši 12 180 Kč za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po 450 Kč stanovenými podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.