18 C 21/2026-30 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 11 551 Kč s úroky z prodlení z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od 13. 8. 2024 do 2. 4. 2025, když žalovaný jako provozovatel vozidla RZ , SPZ, neměl uzavřeno v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, souladu s § 101 odst. 4 o.s.ř. soud vyzval žalobce a žalovaného k tomu, nechť se vyjádří ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce s výzvou souhlasil, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, když výše uvedená výzva soudu mu byla doručena dne 19. 2. 2026, soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, aniž by nařizoval jednání.5. Z obsahu výzvy k úhradě bylo zjištěno, že žalovaný jako provozovatel vozidla RZ , SPZ, vedeného v příslušném registru vozidel neměl uzavřeno v době od 13. 8. 2024 do 2. 4. 2025 tzv. „povinné ručení“, a byl proto vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 10 951 Kč do 30 dnů od doručení výzvy. Z doručenky je zřejmé, že výzva byla žalovanému doručena a splatnost nastala 8. 4. 2025 a 9. 7. 2025. Z obsahu upomínky vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu obsahující i náklady uplatnění a úroky z prodlení.6. Na základě uvedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla neuzavřel v rozhodné době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Denní sazba zákonného příspěvku nepojištěných pro vozidlo s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 kg činí 47 Kč. Na výzvu žalobce žalovaný dlužnou částku – denní sazbu vynásobenou 233 zjištěnými dny nároku - neuhradil, tudíž mu dluží sumu 11 551 Kč včetně nákladů na uplatnění.7. Dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 47 cit. zákona povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.8. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Soud má za prokázané, že žalovaný neuzavřel k předmětnému vozidlu v rozhodné době povinné pojištění odpovědnosti, jak vyplývá z citovaného ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti, a je tak povinen uhradit žalobci zákonný příspěvek nepojištěných za 233 dnů ve výši 10 951 Kč. Na výzvu žalobce žalovaný do dat splatnosti příspěvek neuhradil, a to ani po zaslané upomínce. Žalobce tudíž požaduje po žalovaném správně náhradu ve výši 11 551 Kč zahrnující jednak příspěvek nepojištěných a jednak náklady na jeho uplatnění ve výši 2x 300 Kč. Jelikož žalovaný náhradu žalobci nezaplatil, uložil soud žalovanému povinnost k zaplacení dlužné částky dle § 1908 odst. 2 obč. zák., který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.9. Jak vyplývá z výzvy žalobce, je žalovaný v prodlení se zaplacením dluhu, uložil mu proto soud též podle § 1970 obč. zák. úroky z prodlení povinnost žalobci zaplatit úroky z prodlení od 1 dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na jejich náhradu žalobce, neboť byl ve sporu plně úspěšný. Celkové náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta, jenž jej v řízení zastupoval, ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní pomoci stanovenou podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., třemi režijními paušály (za převzetí zastoupení a sepis upomínky a žaloby) po 100 Kč stanovenými podle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % daní z přidané hodnoty počítané z odměny a režijních paušálů, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh včetně nákladů řízení ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu.