12 C 264/2020-21 — Okresní soud v Třebíči

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky celkem 13 433,13 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužného pojistného z pojistných smluv o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel z předložených listin –pojistných smluv ze dne 20. 7. 2016, [číslo] ze dne 23. 8. 2016, [číslo] ze dne 7. 9. 2016, [číslo] ze dne 21. 9. 2016, [číslo] ze dne 31. 10, 2016, [číslo] ze dne 11. 1. 2017, [číslo] ze dne 17. 2. 2017, [číslo] ze dne 30. 9. 2016, [číslo] ze dne 15. 2. 2017, [číslo] ze dne 19. 4. 2017, [číslo] ze dne 5. 6. 2017, [číslo] ze dne 3. 4. 2017, [číslo] pojistných podmínek v kontextu se skutkovými tvrzeními obsaženými v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci: Žalovaný v řízení nezpochybnil tvrzení žalobkyně o tom, že mezi účastníky byly uzavřeny výše uvedené pojistní smlouvy, na které všem žalovaný posléze nehradil sjednané pojistné, v důsledku čehož pojistné smlouvy zanikly přičemž vzniklý nedoplatek na pojistném za dobu do zániku pojištění žalovaný dosud žalobci neuhradil. Žaloba je tak v plném rozsahu důvodná, a jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, je kromě dlužné částky pojistného povinen hradit i žalobcem uplatněný zákonný úrok z prodlení. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku a otázku úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 téhož právního předpisu. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 800 Kč, navýšené odměně advokáta o 21% DPH ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3x 300 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání soudu týkající se věci samé), 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.