6 C 256/2020-17 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 3 739,99 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu splnění obsahu závazku z Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky řízení jako smluvními stranami. V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že na podkladě stranami řádně uzavřené Účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací žalovaný využil volání na informační služby, které byl povinen hradit přímo žalobci, avšak dosud tak řádně neučinil. Jelikož se žalovaný s úhradou peněžitého plnění ocitnul v prodlení, je kromě dlužné částky čerpaných služeb, která v řízení zůstává co do výše nesporná, povinen hradit i tzv.„ zákonný“ úrok z prodlení. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2. náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši 2x 100 Kč příslušející za dva úkony (písemné podání soudu týkající se věci samé - žaloba, předžalobní výzva).