7 C 179/2014-88 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 6. 2014 domáhá se žalobkyně po žalovaných 1. a 2. (dále též jen„ žalovaní“) zaplacení částky 500 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za investice do domu [číslo] v [obec]. 2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznávají s odůvodněním, že žalobkyně nikdy nebyla v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník předmětného rodinného domu a věděla o sporu mezi [jméno] [příjmení] a žalovanými ohledně předmětné nemovitosti. 3. Na vyjádření žalovaných reagovala žalobkyně tak, že vkladové řízení její kupní smlouvy, na základě které zaplatila kupní cenu, bylo přerušeno. Rekonstrukci domu přitom provedla, aby dům byl vůbec obyvatelný. 4. Usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 8. 2015 bylo účastníkům řízení dáno na vědomí, že řízení je ze zákona přerušeno, neboť na základě vyhlášky Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2015, č.j. [spisová značka], bylo zahájeno insolvenční řízení žalovaných, přičemž usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2015, č.j. KSBR 24 INS 5800/2014-A-12 byl zjištěn jejich úpadek a povoleno jejich oddlužení. 5. Z výpisu z insolvenčního rejstříku vyplývá, že insolvenční řízení žalovaných bylo pravomocně skončeno ke dni 13. 8. 2020. Usnesením Krajského soudu v [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 12. 8. 2020 vzal insolvenční soud na vědomí oddlužení dlužníků (žalovaných) a současně výrokem IV. rozhodl o tom, že dlužníci (žalovaní) se zprošťují od placení pohledávek zahrnutých v oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. 6. Vzhledem k tomu, že odpadl důvod, pro který bylo řízení přerušeno, bylo nařízeno první jednání ve věci samé na den 16. 12. 2020. K jednání se nedostavila žalobkyně, ačkoli byla řádně předvolána, a proto soud věc projednal v její nepřítomnosti v souladu s ust. § 104b odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“). 7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a dále usnesením Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 24 INS 5800/2015-B-52 ze dne 12. 8. 2020. Z faktur a pokladních dokladů předložených žalobkyní soud zjistil, že k žalobkyní tvrzeným investicím do nemovitosti v Senoradech mělo dojít převážně v roce 2011, nejpozději však v roce 2013. 8. Podstatný obsah usnesení Krajského soudu v [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 12. 8. 2020 je shrnut výše v odstavci č. 5. 9. Dle ust. § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále též jen„ IZ“), ve znění platném ke dni zahájení insolvenčního řízení žalovaných, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. <i>10. Dle ust. § 173 odst. 2 IZ, přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí.</i> <i>11. Dle ust. § 414 odst. 1 IZ, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka.</i> <i>12. Dle ust. § 414 odst. 2 IZ, osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.</i> 13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že pohledávka, kterou žalobkyně uplatňuje v tomto řízení, vznikla dříve, než bylo zahájeno insolvenční řízení žalovaných, zjištěn jejich úpadek a povoleno oddlužení. Za této situace pak dle shora citovaných zákonných ustanovení IZ ve znění platném ke dni zahájení insolvenčního řízení žalovaných, měla žalobkyně svoji pohledávku uplatňovanou v tomto řízení přihlásit do řízení insolvenčního. Žalobkyně tak neučinila. S ohledem na skutečnost, že Krajský soud v [obec] rozhodl mj. o osvobození insolvenčních dlužníků (žalovaných) od placení pohledávek, které do insolvenčního řízení přihlášeny být měly, nezbylo soudu než žalobu zamítnout, a to bez hodnocení, zda je nárok žalobkyně oprávněný, případně v jaké části. Žalovaní jsou totiž od placení této pohledávky osvobozeni. 14. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšným žalovaným přiznal proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: -) odměna advokáta ve smyslu ust. § 7 ve spojení s ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění platném ke dni podání žaloby (dále též jen„ AT“), ve výši 3 x 8 240 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne 7. 4. 2015 a účast u jednání soudu dne 16. 12. 2020), tj. 24 720 Kč za každého z žalovaných, tj. celkem 49 440 Kč za oba žalované, -) 3 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, tj. 900 Kč za každého z žalovaných, tj. celkem 1 800 Kč za oba žalované. 15. Shora přiznané náklady řízení jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty (dále též jen„ DPH“), neboť právní zástupce žalovaných je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. DPH přitom představuje částku 10 760,40 Kč Náklady řízení proto celkem činí 62 000,40 Kč. 16. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalovaných nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.