7 C 93/2020-25 — Okresní soud v Třebíči

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 6. 2020 domáhala se žalobkyně, aby soud určil obsah smlouvy, resp. nahradil projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. Před zahájením jednání, které bylo nařízeno na 23. 11. 2020, vzala žalobkyně svoji žalobu v plném rozsahu zpět, neboť žalovaný jí předložil Smlouvu o zřízení věcného břemene s úředně ověřeným podpisem. Současně požádala soud o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč. žalovaný se zpětvzetím žaloby vyslovil souhlas. <i>Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.</i> S ohledem na citovaná zákonná ustanovení a procesní postup žalobkyně, soud výrokem I. řízení zastavil. <i>Podle ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20%, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.</i> Dne 3. 7. 2020 uhradila žalobkyně na soudním poplatku za podanou žalobu částku 2 000 Kč. S ohledem na shora citované zákonné ustanovení a skutečnost, že v této věci fakticky neproběhlo žádné jednání, rozhodl soud výrokem II. tohoto usnesení o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, která představuje zaplacený soudní poplatek snížený o 1 000 Kč. Uvedené částka bude žalobkyni vrácena po právní moci tohoto usnesení. <i>Dle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný.</i> V daném případě je zřejmé, že zastavení řízení zavinil žalovaný, neboť po podání žaloby podepsal smlouvu o zřízení věcného břemene ve prospěch žalobkyně. Žaloba tak byla podána důvodně a k jejímu zpětvzetí došlo v důsledku chování žalovaného. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal, a žalobkyni proto přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Soud ze shora uvedených důvodů ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (neboť 1 000 Kč bude žalobkyni vráceno po právní moci tohoto usnesení – viz výrok II.), cestovné za cestu zástupkyně žalobkyně [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], na jednání soudu dne [datum] na trase Brno – Třebíč a zpět v celkové délce 130 km, při průměrné spotřebě 7,3 l motorové nafty na 100 km podle předloženého technického průkazu vozidla, při vyhláškové ceně 32 Kč za litr benzínu 95 oktanů a při sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,20 Kč na kilometr náhrada činí 852 Kč (srov. § 1 a § 4 písm. c) vyhlášky č. 358/2019 Sb.). Lhůta k úhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.