12 C 159/2017-427 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou ve znění jejích následně připuštěných změn domáhali se žalobci rozhodnutí soudu ve znění výroku tohoto rozsudku. 2. K odůvodnění žaloby bylo zejména uvedeno, že dne 10. 12. 2016 zemřelá [jméno] [celé jméno žalované], jež byla matkou žalobců i žalované, darovala mimo jiné své veškeré nemovité věci, označené ve výroku I. rozsudku, dceři [celé jméno žalované], která vlastní rukou sepsala darovací smlouvu. Z lékařské zprávy psychiatra MUDr. [příjmení] však vyplývá, že dárkyně trpěla trvalou duševní poruchou s bludy a žalobci proto dovozují, že nebyla způsobilá nemovitosti žalované darovat. Navíc sama žalovaná trpěla v době uzavření smlouvy i v průběhu vkladového řízení u KN trvalou duševní poruchou, pro kterou byla omezena ve svéprávnosti. 3. Žalobci proto považují darovací smlouvu za neplatný právní úkon a v důsledku tak požadují určit, že jejich matka byla ke dni úmrtí vlastníkem předmětných nemovitostí, čímž by jim vznikl dědický nárok. V průběhu řízení pak žalobci s ohledem na tvrzení žalované, že:,,má k dispozici další závěť a jiné listiny, týkající se dispozic s majetkem ze strany její matky, které ovšem soudu nepředá a předloží až v dědickém řízení“ navrhli soudu určení neplatnosti dalších právních jednání týkajících se majetku a konkrétně také listiny o jejich vydědění ze dne 1. 10. 2016. Jako důvod označili možnou hrozbu vzniku dalších budoucích soudních řízení, jež by reálně vyvstaly v důsledku existence další závěti a jiných listin, předložených žalovanou až v průběhu dědického řízení. 4. Žalovaná byla po podání žaloby pravomocně rozsudkem OS v [obec] ze dne 19. 3. 2019 omezena ve svéprávnosti, a to mimo jiné činit jednání majetkové povahy nad 3 500 Kč, vč. dispozic s nemovitým majetkem a byla jí ustanovena opatrovníkem obec Přibyslavice. S uvedeným opatrovníkem však má žalovaná dlouhodobé intenzivní spory, sám opatrovník jí v rámci jednání dne 21.1.2020 odmítnul (vzhledem k jejímu agresivnímu jednání) zastupovat a proto soudu nezbylo, než žalované pro toto řízení ustanovit opatrovníka kolizního, a to advokáta Mgr. [jméno] [příjmení]. 5. Kolizní opatrovník žalované v řízení namítnul absenci věcné legitimace žalobců i jejich naléhavého právního zájmu na určovací žalobě. V rovině věcné pak odmítnul závěry žalobců o tom, že dárkyně jednala v době uzavření smlouvy v duševní poruše. Ve vztahu k žalované uvedl, že s ohledem na ust. § 2066 Obč. z. ve spojení s ust. § 65 odst. 1 občanského zákoníku by i její případná nesvéprávnost neznamenala neplatnost darovací smlouvy. 6. Soud, vycházeje ze skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě a písemného vyjádření žalované ve věci, provedl ve věci dokazování zejména dopisem Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč, ze dne 19. 7. 2017 – oznámení o zahájení řízení, kumulativní smlouvou o darování věcí movitých i nemovitých ze dne 16. 3. 2016 se všemi přílohami, spisem č.j. 8 Nc 21016/2015 u Okresního soudu v Třebíči, rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 2. 5. 2017, č.j. 8 Nc 21013/2015-202, rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 19. 3. 2019, č.j. 8 Nc 21013/2015-618 ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2019, č.j. 37 Co 123/2019-706, psychiatrickou zprávou MUDr. Skačáního ze dne 25. 5. 2015, plnou mocí ze dne 16. 3. 2016, výpisem z [list vlastnictví], Výpise z [list vlastnictví], informací o průběhu řízení u KÚ ze dne 9. 6. 2017, prohlášením o vydědění ze dne 1. 10. 2016, znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 20. 9. 2021 ve znění doplnění ze dne 10. 10. 2021. 7. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Dopisem ze dne 19. 7. 2017 žalobcům sdělil Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč, že žalovaná podala návrh na vklad darovací smlouvy, jež je vedený pod č.j. V-3426/2017-710, podle které žalované darovala matka všech účastníků - [jméno] [celé jméno žalované], [rodné číslo], naposledy bytem [adresa žalované], zemřelá dne 10. 12. 2016, veškeré movité věci jakož i nemovitosti, které ke dni smrti vlastnila. Podle této darovací smlouvy byl následně proveden vklad práva do katastru nemovitostí ohledně: -) id. ¾ pozemku parc č. st. 165, o výměře 413 m2, jehož součástí je stavba rodinného domu – objektu bydlení [adresa], vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] nad Jihlavou u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč. -) parc. č. st. 332 o výměře 36 m2 – zastavěná plocha a nádvoří -) parč. [číslo] o výměře 3722 m2 – orná půda -) parc. [číslo] o výměře 985 m2 – ostatní plocha – neplodná půda -) parc. [číslo] o výměře 1014 m2 – ostatní plocha – neplodná půda -) parc. [číslo] o výměře 6168 m2 – orná půda -) parc. [číslo] o výměře 894 m2 – zahrada -) parc. [číslo] o výměře 5757 m2 – orná půda vše zapsáno na [list vlastnictví] v k.ú. [obec] nad Jihlavou u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Třebíč. 8. Přes výše uvedené žalovaná dne 1. 10. 2016 sepisuje jménem své matky [jméno] [celé jméno žalované] prohlášení o vydědění obou žalobců s tím, že jedinou dědičkou po jmenované je právě žalovaná. 9. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalované] bylo již 8. 9. 2015 zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to usnesením Okresního soudu v Třebíči č.j. 8 Nc 21016/2015-21. Dříve, než mohlo být řízení ukončeno a rozhodnuto o omezení svéprávnosti, [jméno] [celé jméno žalované] dne 10. 12. 2016 zemřela. 10. S žalovanou [celé jméno žalované] (obdarovanou), která darovací smlouvu o 46 stranách i následné prohlášení o vydědění sepsala a jako zmocněnkyně dárkyně na základě generální plné moci ze dne 16. 3. 2016 podepsala a následně dne 9. 6. 2017 podala ve vztahu k darovací smlouvě Katastru nemovitostí s návrhem na vklad, bylo zahájeno již dne 15. 6. 2015 řízení o omezení svéprávnosti. Rozhodnuto o uvedeném bylo původně rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 2. 5. 2017, č.j. 8 Nc 21013/2015-202, jež byl odvolacím soudem zrušen a následně pak pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 19. 3. 2019, č.j. 8 Nc 21013/2015-618 ve znění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. 8. 2019, č.j. 37 Co 123/2019-706, podle kterého je žalovaná omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá zejména činit právní jednání majetkové povahy převyšující hodnotu 3 500 Kč včetně dispozice s nemovitým majetkem, uzavírat a vypovídat půjčky, úvěry, aj.. Odůvodnění všech rozhodnutí se opírá mimo jiné o závěry lékařské zprávy ze dne 30.6.2015 a znaleckých zkoumání ze dne 21. 7. 2016 a 20. 11. 2018, které u žalované prokázaly závažné duševní onemocnění, a to paranoidní schizofrenii s nevratným defektem osobnosti, její jednání shledali jako zcela iracionální, nekritické s tím, že není schopna racionálně jednat s úřady. 11. O posledně uvedeném svědčí enormní množství většinou nečitelných podání žalované kverulatorní povahy - různých trestních oznámení, vyjádření, doplnění a podnětů adresovaných různým státním institucím, s nimiž je i soud nucen se v rámci své činnosti opakovaně potýkat. Více jak 400 stran spisového materiálu (bez příloh žalované) v nyní projednávané věci hovoří za vše. 12. Ze znaleckého posudku a jeho doplnění, vypracovaného znalcem z oboru zdravotnictví – psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení] zcela jednoznačně a bez jakýchkoliv pochyb vyplynulo, že nejen v roce 2015, ale již řadu let předtím, trpěla posuzovaná [jméno] [celé jméno žalované] trvalou poruchou s bludy, která deformovala její osobnost tak, že se u ní rozvinul závažný postpsychotický defekt osobnosti se závažným potlačením vůle, intelektu, schopnosti sociálního fungování, s absencí realistického vnímání skutečností, její rozhodování bylo iracionální, ovlivněné chorobou a vnějšími vlivy. Dále její stav komplikovala středně těžká demence vaskulárního původu, která tyto změny ještě zvýraznila. Vlivem středně těžké vaskulární demence a postpsychotického defektu u trvalé poruchy s bludy byly v roce 2016, ale nejméně již v roce 2015 ovládací a rozpoznávací schopnosti posuzované zcela vymizelé. Nejméně v letech 2015 - 2016 nebyla posuzovaná schopna žádného právního jednání, mimo jednání v souvislosti se záležitostmi každodenního života, nebyla schopna uvědomit si smysl a důsledky uzavření kupních, darovacích a jiných smluv, nebyla způsobilá v projednávaném období pořizovat pro případ smrti. Popsané poruchy a psychické změny měly intenzivní a rozhodující vliv na její ovládací a rozpoznávací schopnosti jak v době sepsání darovací smlouvy, tak v době sepsání listiny o vydědění. Posuzovaná byla rozhodně vlivem uvedených změn snadno ovlivnitelná vnějšími podněty, ať již subj. pozitivními, tedy přítomnosti Mgr. [celé jméno žalované], tak subj. negativními – kritické postoje obou žalobců, úřadů apod.. To mělo závažný vliv na její rozhodování. 13. Dále znalec mimo jiné doplnil že ho v průběhu posledních 4 let opakovaně navštívila žalovaná a zcela nekompromisně ho žádala o vystavení lékařské zprávy o tom, že její matka na tom byla psychicky dobře a nebyla u ní přítomna