21 C 74/2020-51 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> V řízení bylo posuzováno právo žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 5 802 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu náhrady škody. Po provedeném řízení soud učinil závěr o tom, že žalovaný pro žalobce prováděl dílo spočívající v pokládce obkladu, v jehož rámci však způsobil škodu odpovídající částce 5 802 Kč, kterou žalobce musel vynaložit na odstranění vad díla. Tuto škodu žalovaný dosud přes výzvu žalobce ani částečně neuhradil, ocitl se tím v prodlení s peněžitým plněním a kromě náhrady škody je tak povinen hradit i zákonný úrok z prodlení. Po právní stránce soud posuzoval meritum věci podle ustanovení § 2894 a násl. občanského zákoníku a otázku úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 téhož právního předpisu. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 5x 1 500 Kč za pět poskytnutých úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva, 2x účast na jednání soudu), 3. 5x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, 4. náhrada za promeškaný čas ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za 10 započatých půlhodin v jednotlivé výši 100 Kč, celkem ve výši 1 000 Kč, 5. náhrada cestovních výdajů ve výši 2x 791 Kč. Náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.