6 C 299/2020-19 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 1 897,51 Kč z titulu splnění obsahu závazku ze Smlouvy o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací ve spojení s Kupní smlouvou na zařízení a Dohodou o splátkách ceny zařízení. V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že mezi stranami byly řádně uzavřeny výše uvedené smlouvy, jimiž se žalovaný zavázal hradit kupní cenu zařízení Huawei Y6 2017 White v měsíčních splátkách splatných v návaznosti na vyúčtování poskytnutých telekomunikačních služeb. Tuto povinnost však žalovaný porušil a přes splatnost sjednané kupní ceny zařízení na ní dosud žalobci dluží částku ve výši, jež v řízení zůstala nesporná. Soud mu proto povinnost k úhradě uložil výrokem rozsudku. Po právní stránce soud posuzoval věc podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3x 200 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé, předžalobní výzva), 3. 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.