6 C 310/2020-14 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalované na zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu neuhrazených televizních poplatků předepsaných zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění. V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a jako poplatník televizního poplatku se přihlásila do příslušné evidence. Přesto dosud nedostála povinnosti vyplývající ze shora uvedeného, totiž řádně platit televizní poplatek, na kterém za období měsíců září 2019 – leden 2020 dluží celkově částku 675 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou televizních poplatků jako peněžitého plnění, je povinna kromě samotné dlužné částky televizních poplatků hradit i úrok z prodlení v zákonné výši. Po právní stránce soud posuzoval věc podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, jmenovitě především podle ustanovení § 7 a 10 tohoto zákona. Otázku úroku z prodlení soud podřadil pod ustanovení § 1970 občanského zákoníku. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Se zřetelem k nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24.7.2013 soud žalobci přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč.