7 C 80/2021-219 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 3. 2021 domáhal se žalobce určení vlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a jejich vyklizení s odůvodněním, že tyto žalované daroval, avšak dopisem ze dne 8. 3. 2021 svůj dar odvolal, čímž se zrušila darovací smlouva a obnovil se původní právní vztah. Žalovaná však žalobci neposkytla potřebnou součinnost k podpisu souhlasného prohlášení, na jehož základě by katastrální úřad provedl vklad vlastnického práva k nemovitostem zpět do výlučného vlastnictví žalobce. Důvodem odvolání daru bylo dle žalobce jednání žalované zjevně porušující dobré mravy, které spočívalo v následujícím chování. Žalovaná se pokoušela úmyslně a zlovolně vystrnadit žalobce bez jeho vědomí z pozice pachtýře pozemků [parcelní číslo], zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] a [parcelní číslo], zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] s cílem poškodit žalobce a na jeho úkor se majetkově obohatit tím, že se dosadí do pozice uživatele propachtovaných pozemků a poživatele příjmů z nich plynoucí. Žalovaná kontaktovala propachtovatele a lživě uvedla, že žalobce v rozporu s pachtovními smlouvami pronajímá pacht třetí osobě, že žalobce nehradí pachtovné a že je s žalobcem údajně dávno rozvedená. Vynucovala si také po propachtovatelích [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podpis jakési nové pachtovní či nájemní smlouvy, kde měla figurovat jako nový pachtýř/nájemce na místo žalobce. Žalovaná dále svým jednáním způsobila, že na žalobce byl nucen podat žalobu jeho vlastní syn, neboť žalovaná porušila písemnou dohodu ze dne 19. 6. 2019 na základě, které měla být na syna žalobce převedena bytová jednotka [číslo] v bytovém domě [adresa] a spoluvlastnické podíly na společných částech domu, vše zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec]. Ačkoliv syn žalobce kupní cenu za byt ve výši 745 000 Kč uhradil, žalovaná ji odmítla podepsat. V následném soudním řízení účelově a lživě tvrdila, že tato dohoda je neplatná, že jí nikdy neviděla, že syn žalobce částku 745 000 Kč nikdy nezaplatil a že se žalobce se svým synem údajně dopustili podvodu. Dále žalovaná podala dne 14. 5. 2020 u Okresního soudu v Třebíči návrh na určení výživného nerozvedené manželky, přičemž v žalobě zamlčela příjem, který jí plyne z daru s cílem vysoudit na žalobci co nejvyšší výživné. Darované pozemky žalovaná využívá k podnikatelské činnosti a provozuje na nich vyjížďky na koních za úplatu. Žalobce považuje za nemorální, že žalovaná zamlčela v soudním řízení o výživném dar od žalobce, jakož i příjem realizovaný prostřednictvím tohoto daru. Chování žalované vůči žalobci i jeho synovi soustavně postrádá základní pravidla slušnosti. I kdyby jednotlivá jednání uvedená v žalobě samostatně nedosahovala intenzity chování, zjevně porušujícího dobré mravy, je nutno zohlednit, že se závadného chování vůči žalobci a jeho blízkým dopouští žalovaná od března 2020, tedy opakovaně a dlouhodobě. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Namítla opožděné odvolání daru, neboť k němu nedošlo do jednoho roku ode dne, kdy žalovaná žalobci údajně měla ublížit, resp. do jednoho roku ode dne, kdy žalobce získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Pokud se týká údajného porušení písemné dohody ze dne 19. 6. 2019 s plánovaným plněním do 15. 7. 2019, tak již od 16. 7. 2019 žalobce věděl, že plněno nebylo, a proto by důvodem pro odvolání daru pro nevděk mohla být tato skutečnost do 16. 7. 2020. Dle žalované ke zjevnému porušení dobrých mravů nedošlo ani v jednom z důvodů uvedených v žalobě. Je zřejmé, že chování žalované bylo reakcí na jednání žalobce, které je v rozporu s dobrými mravy. Cílem žalobce je co nejvíce poškodit žalovanou, neboť ví, jaký má se svojí dcerou vztah ke koním. Žalobci na propachtovaných pozemcích nezáleží a není tak naplněno subjektivní kritérium ublížení dárci. Žalobce dále nedoložil existenci naléhavého právního zájmu na podání žaloby. Původ sporu je v tom sporu, že se manželé nedohodli na vypořádání společného jmění manželů. Žalobce začal v lednu 2020 žalované vyhrožovat zoráním propachtovaných pozemků. V návaznosti nato se žalovaná rozhodla majitele pozemku kontaktovat, domluvit se s nimi na výpovědi manželovi a na podepsání nové pachtovní smlouvy. Důležité přitom je, že propachtované pozemky užívala pouze žalovaná, žalobce o ně neměl reálný zájem a k ničemu je nepotřeboval. Výpověď pachtovních smluv zaslali žalobci vlastníci pozemků a nikoliv žalovaná, přičemž pro odvolání daru pro nevděk je podstatné toliko jednání žalované. Propachtované pozemky žalobce nikdy neužíval, a dokonce se snažil pro tyto pozemky, které nevlastnil, najít kupce. 3. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků a výslechem žalobce. Žalovaná s provedením svého účastnického výslechu nesouhlasila. 4. Z odvolání daru datovaného dnem 8. 3. 2021 bylo zjištěno, že tímto dopisem odvolal žalobce dar žalované a odstoupil dle § 2072 občanského zákoníku od darovací smlouvy uzavřené dne 3. 9. 2018 na základě, které převedl bezplatně do výlučného vlastnictví žalované nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. V podání specifikoval žalobce celkem 3 důvody pro odvolání daru. Jako první uvedl, že dne 16. 3. 2020 dozvěděl o tom, že se žalovaná pokoušela úmyslně a zlovolně vystrnadit žalobce bez jeho vědomí z pozice pachtýře předmětných pozemků s cílem jej poškodit a na jeho úkor se majetkově obohatit tím, že se lstivě dosadí do pozice propachtovaných pozemků a poživatele příjmů z nich plynoucích. Kontaktovala propachtovatele [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], které uvedla v omyl tím, že uvedla, že žalobce v rozporu s pachtovními smlouvami pronajímá pacht třetí osobě, že nehradí pachtovné, že je se žalobcem údajně dávno rozvedená a že přebírá pachtovní smlouvu na místo žalobce. Následně propachtovatelům vnucovala k podpisu pachtovní či nájemní smlouvy, kde měla figurovat jako nový nájemce/pachtýř na místo žalobce. Druhým důvodem pro odvolání daru byla skutečnost, že v důsledku jednání žalované byl nucen podat žalobu na žalobce jeho vlastní syn, [celé jméno žalobce] ml. Důvodem bylo porušení dohody uzavřené dne 19. 6. 2019 mezi žalobcem, žalovanou a [celé jméno žalobce] ml. na základě, které měla být na posledně jmenovaného převedena bytová jednotka [číslo] v [obec] za cenu 745 000 Kč. Ačkoliv syn žalobce kupní cenu za byt ve výši 745 000 Kč uhradil, žalovaná ji odmítla podepsat. V následném soudním řízení účelově a lživě tvrdila, že tato dohoda je neplatná, že jí nikdy neviděla, že syn žalobce částku 745 000 Kč nikdy nezaplatil a že se žalobce se svým synem údajně dopustili podvodu. Třetím důvodem pro odvolání daru je, že žalovaná podala dne 14. 5. 2020 u Okresního soudu v Třebíči návrh na určení výživného nerozvedené manželky, přičemž v žalobě zamlčela příjem, který jí plyne z daru s cílem vysoudit na žalobci co nejvyšší výživné. Darované pozemky žalovaná využívá k podnikatelské činnosti a provozuje na nich vyjížďky na koních za úplatu. Žalobce považuje za nemorální, že žalovaná zamlčela v soudním řízení o výživném dar od žalobce, jakož i příjem realizovaný prostřednictvím tohoto daru. Z kopie dodejky k této písemnosti vyplývá, že žalovaná ji převzala do vlastních rukou dne 9. 3. 2021. 5. Z vyrozumění Policie ČR, ÚO Třebíč, Obvodní oddělení Jemnice ze dne 13. 5. 2020 vyplývá, že nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestní čin nebo přestupek. 6. Ze zpětvzetí výpovědi zemědělského pachtu ze dne 13. 3. 2020 bylo zjištěno, že tato je adresována žalobci. Pod zpětvzetím je podepsána [jméno] [příjmení], která uvedla, že ve výpovědi mimo jiné uváděla jako důvod neuhrazení pachtovného v dané výši a čase, avšak následně od matky zjistila, že pachtovné bylo matce uhrazeno. Potvrzuje proto, že pachtovní smlouva ze dne 16. 3. 2015 je platná a nezpochybnitelná. Ve spise na čl. 36 je založeno další zpětvzetí výpovědi zemědělského pachtu ze dne 13. 3. 2020 podepsané taktéž [jméno] [příjmení], které se obsahově shoduje se shora popsaným zpětvzetím výpovědi, avšak je doplněno o odstavec, ve kterém [jméno] [příjmení] odstupuje od pachtovní smlouvy uzavřené mezi propachtovatelkou a pachtýřem [celé jméno žalované]. 7. Z odstoupení od návrhu smlouvy ze dne 16. 3. 2020 podepsaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato sděluje žalované, že jí uvedla v omyl a přesvědčovala ji k podpisu návrhu jakési smlouvy, kterou však neakceptuje z důvodu trvání smlouvy se žalobcem, který řádně zaplatil v termínu pachtovné. 8. Z pokladního dokladu vystaveného žalobcem dne 17. 1. 2020 vyplývá, že částka 4 300 Kč jako pachtovné za rok 2020 byla přijata od [celé jméno žalobce]. Chybí však údaj o tom, kdo částku přijal. 9. Dne 19. 6. 2019 uzavřeli účastníci tohoto řízení a [celé jméno žalobce] ml. dohodu o prodeji bytu [adresa] s tím, že do 15. 7. 2019 prodají účastníci tohoto řízení byt o velikosti 2+1 na Větrném kopci [adresa] v [obec] [celé jméno žalobce] ml., [datum narození] za částku 745 000 (měna neuvedena) do jeho úp