12 C 234/2022-17 — Okresní soud v Třebíči

Žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2022 domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 117 662 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené žalovaným, jako řidičem a současně vlastníkem [značka automobilu] [registrační značka], dne 4. 9. 2020. Se souhlasem obou účastníků soud ve věci rozhodoval bez účasti účastníků ve smyslu ust. § 115 a) o.s.ř.. Žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl ve věci dokazování zejména relací dopravní nehody ze dne 4. 9. 2020, [číslo jednací], detailem aukce vozidla [anonymizováno], fakturou za zapůjčení náhradního vozidla, fakturou za odtažení vozidla, dopisem o výplatě – likvidace bolestného, protokolem o prohlídce vozidla, stanovením skutečné škody vč. dolikvidace, odtažení a zapůjčení náhradního vozidla, stanovením výše pojistného plnění – zdraví, detaily transakcí, trestním příkazem ze dne 17. 12. 2020, č.j. 10 T 152/2020, vyúčtováním VZP, výzvou k úhradě ze dne 1. 12. 2020, 16. 3. 2021 a 13. 6. 2021, předžalobní výzvou k úhradě ze dne 15. 12. 2021 s podacím archem. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující podstatné závěry o skutkovém stavu věci: Dne 4. 9. 2020 způsobil žalovaný vozidlem [příjmení] [jméno] [registrační značka] věcnou škodu ve výši 101 714 Kč na vozidle značky [anonymizováno] [registrační značka], jehož provozovatelem je poškozená [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa] [právnická osoba], a dále poškozené škodu na zdraví ve výši 13 528 Kč. Žalovaný dopravní nehodu způsobil tak, že při vjíždění na hlavní pozemní komunikaci ul. [ulice] nedal oproti DZ "STOP dej přednost v jízdě!" přednost vozidlu poškozené, které přijíždělo po hlavní pozemní komunikaci ul. Botanická v Brně, ve směru od ul. Slovanské nám. směrem k ul. Hrnčířská, čímž došlo ke střetu vozidel. Při dopravní nehodě došlo ke zranění řidičky poškozeného vozidla [jméno] [příjmení], která byla převezena vozidlem RLP do Úrazové nemocnice v [obec]. U žalovaného byl proveden test na OPL soupravou Drug Wipe 5 s výsledkem pozitivním - amfetaminy. Městský soud v Brně rozhodl dne 17. 12. 2020 trestním příkazem č.j. 10 T 152/2020, že žalovaný je vinen z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odstavec 1, 2 písmeno a) trestního zákoníku. K datu dopravní nehody neměl žalovaný uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V souvislosti s ust. § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. žalobkyně v návaznosti na šetření jí pověřeného partnera - společnosti CONTIN s . uhradila poškozené částku 1 345 Kč za odtah vozidla (k rukám Generali České pojišťovny a.s., u které bylo uzavřeno havarijní pojištění), částku 5 840 Kč za zapůjčení náhradního vozidla (k rukám spol. RPS CZECH s.r.o., která náhradní vozidlo zapůjčila) a částku 8 531 Kč jako bolestné, Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky částku 4 997 Kč za vynaložené náklady na zdravotní ošetření poškozené a společnosti UNILEASING a.s. částku 94 529 Kč jako náhradu za totální škodu na vozidle. Pověřenému partnerovi pak žalobkyně uhradila částku 2 420 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku ve výši 117 662 Kč, kterou uplatnila k úhradě vůči žalovanému. I přes opakované výzvy jí však žalovaný škodu neuhradil. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu opodstatněná. Bylo prokázáno, že žalovaný se dopustil shora uvedeného jednání, v příčinné souvislosti s tímto pak byla způsobena škoda, vyčíslená na částku 117 622 Kč. Tato částka byla následně žalobkyní ve smyslu ust. § 24 odst. 2 písm. b) zák. č.168/1999 vyplacena a žalobkyni tak ve smyslu ust. § 24 odst. 9, § 10 odst. 1 písm. i) cit. zákona vzniklo právo uplatnit svůj nárok bez omezení vůči žalovanému. Žalovaný však žalobkyni dosud dlužnou částku neuhradil, ač byl k tomuto opakovaně vyzván a soud proto tuto povinnost uložil žalovanému výrokem I. tohoto rozsudku, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku. Lhůta uložená ke splnění povinnosti žalovanému vychází z ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud neshledal žádné důvody k rozhodnutí ve smyslu věty za středníkem tohoto zákonného ustanovení. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci ovládající tento typ řízení, obsažené explicitně v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající konkrétně v žalobkyní zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 707 Kč, navýšené odměny advokáta o 21% DPH ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 x 5 820 Kč a 3 x 300 Kč jako paušálních částkách náhrady výdajů podle cit. advokátního tarifu. Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.