12 C 269/2022-16 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky celkem 9 297,48 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako smluvními stranami. V rámci zjištěného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný jako dlužník uzavřel dne 11. 2. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně – spol [právnická osoba] smlouvu o úvěru a z ní poskytnuté finanční prostředky 25 000 Kč, spolu se sjednaným poplatkem ve výši 15 845,36 Kč a smluvním úrokem ve výši 1 443 Kč se zavázal splatit v 12-ti měsíčních splátkách. Doposud pak žalovaný uhradil žalobkyni pouze 29 861,68 Kč, pročež mu tak byly vyúčtovány další poplatky za upomínání a smluvní pokuta. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. Žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, nedostála svým povinnostem dle § 87 odst. 1 a 86 odst. 1 ZoSÚ, že tedy s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a proto je smlouva o úvěru ze dne 11. 2. 2019 neplatná. V takovém případě pak má žalobkyně vůči žalovanému právo toliko na to, aby ji žalovaný zaplatil pouze poskytnuté finanční prostředky ve výši odpovídající jistině úvěru se zákonným příslušenstvím, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z.. Na další žalované plnění nemá žalobkyně s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru právo. Jelikož pak žalovaný celou jistinu úvěru uhradil již před podání žaloby, rozhodl soud o zamítnutí žaloby výrokem I. rozsudku. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci plně úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval.