18 C 5/2021-118 — Okresní soud v Třebíči

1. Okresní soud v Třebíči (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne 13. 5. 2021, č. j. 18 C 5/2021-74, že žaloba, jíž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 30.112,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 5. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá (výrok I). Výrokem II byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1.695,12 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) odvolání žalobce, neboť nesouhlasí se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně a má za to, že odpovědnost státu – žalovaného za nesprávný úřední postup exekučního soudu je odpovědností objektivní, bez liberačního důvodu. Žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu i Ústavního soudu podporující jeho tvrzení o nesprávnosti závěru soudu prvního stupně a navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě bude zcela vyhověno. 3. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil písemně s tím, že je nepovažuje za důvodné a ztotožňuje se skutkovými i právními závěry učiněnými soudem prvního stupně, že nedošlo k žalobcem tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu a nejsou tak naplněny předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu a navrhl potvrzení napadeného rozsudku. 4. V průběhu odvolacího řízení navrhl žalobce přerušení řízení do doby rozhodnutí Ústavního soudu o ústavních stížnostech, které podal v obdobných případech proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Praze. 5. Následně, dříve než odvolací soud o návrhu žalobce na přerušení řízení rozhodl, podáním doručeným soudu prvního stupně dne 29. 3. 2022 vzal žalobce svoji žalobu v celém rozsahu výslovně zpět bez uvedení důvodu. 6. Žalovaný proti zpětvzetí žaloby učiněnému žalobcem v průběhu odvolacího řízení nevznesl žádných námitek, podáním doručeným Krajskému soudu v Brně dne 12. 4. 2022 sdělil, že se zpětvzetím žaloby souhlasí a žádá přiznání nákladů řízení před soudy obou stupňů. 7. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 8. Podle ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř., vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví, to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně, nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. 9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a citovaná zákonná ustanovení odvolací soud poté, co v průběhu odvolacího řízení vzal žalobce svoji žalobu v celém rozsahu výslovně zpět, zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně a řízení ve věci zastavil. 10. Výrok o nákladech řízení před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., podle nichž žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, neboť žalobce zpětvzetím žaloby procesně zavinil zastavení řízení. V řízení před soudem prvního stupně byly úspěšnému žalovanému přiznány náklady řízení ve správné výši 1.695,12 Kč, jak jsou konkrétně specifikovány v odůvodnění napadeného rozsudku. V odvolacím řízení náleží žalovanému náhrada za jeden úkon nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za vyjádření žalovaného k odvolání žalobce, tj. celkem 1.995,12 Kč, tato částka byla uložena zaplatit žalobci tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto usnesení.