5 C 253/2021-36 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 30. 12. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 371,15 Kč s příslušenstvím z titulu vydání záporného zůstatku na účtu žalované. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 25. 6. 2014 uzavřena smlouva o vydání platební karty s týdenním limitem 50 000 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce pro vydávání a používání platebních karet k účtům. Žalovaná se dne 19. 11. 2019 dostala na účtu do záporného zůstatku 1 Kč, čímž vznikl neoprávněný debetní zůstatek na jejím účtu, který byla povinna vyrovnat nejméně do výše minimálního zůstatku na účtu ve výši 100 Kč. Dlužná částka se následně navýšila o poplatky dle aktuálního ceníku žalobce, které byl žalobce oprávněn strhávat z účtu. Ke dni 30. 11. 2020 tak žalobce eviduje na účtu žalované dluh ve výši 1 371,45 Kč. Žalovaná tuto částku žalobci ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaná se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb uzavřenou mezi účastníky 25. 6. 2014, obchodními podmínkami žalobce a jeho ceníkem finančních služeb, výpisem z účtu žalované u žalobce, sazebníkem úroků žalobce a výzvou žalobce zaslanou žalované z 6. 11. 2020 včetně dodejky. Na základě těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 25. 6. 2014 uzavřena smlouva o vydání platební karty s týdenním limitem 50 000 Kč Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce pro vydávání a používání platebních karet k účtům. Žalovaná se dne 19. 11. 2019 dostala na účtu do záporného zůstatku 1 Kč, čímž vznikl neoprávněný debetní zůstatek na jejím účtu, který byla povinna vyrovnat nejméně do výše minimálního zůstatku na účtu ve výši 100 Kč. Dlužná částka se následně navýšila o poplatky dle aktuálního ceníku žalobce, které byl žalobce oprávněn strhávat z účtu. Ke dni 30. 11. 2020 tak žalobce eviduje na účtu žalované dluh ve výši 1 371,45 Kč. Co do výše je nárok žalobce prokázán výpisem z účtu žalované vyhotoveným certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. Žalovaná se rovněž vůči žalobci ocitla od 1. 12. 2020 v prodlení se splněním peněžního dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení smluvních úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše smluvního úroku 0,12% denně odpovídá smluvnímu ujednání účastníků. Soud proto ohledně částky 1 371,45 Kč s příslušenstvím žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci tuto částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.