5 C 282/2021-33 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou nejprve Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 27. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 16 470,35 Kč s příslušenstvím z titulu vydání záporného zůstatku na účtu žalovaného. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 10. 10. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce pro tento typ smlouvy. Žalovaný v rozporu se smlouvou překročil debetní zůstatek na jeho účtu a ke dni 30. 6. 2021 dlužil žalobci celkem 16 470,35 Kč. Přes výzvu žalobce tento debetní zůstatek ani částečně neuhradil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na jednání soudu vzdali a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování smlouvou o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky 10. 10. 2017, obchodními podmínkami žalobce k této smlouvě, rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb uzavřenou mezi účastníky 26. 11. 2015 včetně obchodních podmínek žalobce pro tyto služby, ceníkem služeb žalobce a jeho sazebníkem pro fyzické osoby, výpisem z účtu žalovaného u žalobce, přehledem pohybů zůstatků na účtu žalovaného do 30. 6. 2021, výpovědí úvěrové smlouvy ze 17. 9. 2018 včetně dodejky a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 5. 2.2019. Na základě těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 10. 10. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobce pro tento typ smlouvy. Žalovaný v rozporu se smlouvou překročil debetní zůstatek na jeho účtu a ke dni 30. 6. 2021 dlužil žalobci celkem 16 470,35 Kč. Co do výše je nárok žalobce prokázán výpisem z účtu žalovaného vyhotoveným certifikovaným bankovním softwarem, o jehož správnosti nemá soud pochyb. Žalobci dále až do splnění závazků žalovaného vyplývajících z předmětné smlouvy přísluší rovněž právo na zaplacení smluvních úroků sjednaných ve smlouvě ve výši 8,3% ročně z dlužné částky. Žalovaný se rovněž vůči žalobci ocitl ode dne následujícího po vypovězení smlouvy, tedy dnem 1. 7. 2021, v prodlení se splněním peněžního dluhu a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení 8,50% ročně odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto ohledně částky 16 470,35 Kč s příslušenstvím žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci tuto částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny advokáta za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.