6 C 184/2022-16 — Okresní soud v Třebíči

<b>ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:</b> Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 4 336,52 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jako dlužné částky za služby elektronických komunikací a nájemného za zařízení s uvedenými službami spojeného. V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný u žalobce objednal službu Internet a [anonymizováno], pro jejíž realizaci odebral modem VDSL a STB, za něž se zavázal uhradit cenu ve 24 měsíčních splátkách. V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný na nájmu zařízení a odebrané služby dosud žalobci dluží částku uplatněnou žalobou a jelikož ji ani po splatnosti nesplnil dobrovolně, uložil mu povinnost k úhradě soud výrokem rozsudku, a to včetně povinnosti hradit zákonný úrok z prodlení. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2. náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši 2x 100 Kč příslušející za dva úkony (písemné podání soudu týkající se věci samé - žaloba, předžalobní výzva). Lhůta k úhradě dlužné částky i nákladů řízení vychází z ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.