7 C 239/2022-17 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 2. 4. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 32 634,81 Kč z titulu zaplacení části kupní ceny za poskytnutá koncová zařízení: Huawei LTE B310, modem pro pevný internet a Apple iPhone 11 64 GB Black. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ačkoliv k tomu byla soudem vyzván. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Po provedeném řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako prodávající poskytla žalovanému jako kupujícímu na základě dohod o splátkách cen zařízení koncová zařízení: Huawei LTE B310 v ceně 1 777 Kč (dohoda [číslo] ze dne 19. 11. 2018), modem na pevný internet v ceně 2 400 Kč (dohoda [číslo] ze dne 2. 10. 2019) a [příjmení] iPhone 11 64 [příjmení] [příjmení] v ceně 18 977 Kč (dohoda [číslo] ze dne 18. 3. 2020). Při převzetí zařízení Huawei byla žalovaným uhrazena část ceny ve výši 337,01 Kč. Zbytek kupní ceny měl být žalovaným uhrazen ve 24 splátkách po 60 Kč. Při převzetí modemu pro pevný internet nebylo na kupní cenu uhrazeno ničeho. Celá kupní cena modemu měla být žalovaným uhrazena ve 24 splátkách po 100 Kč. Při převzetí zařízení Apple iPhone 11 byla žalovaným uhrazena část ceny ve výši 6 977 Kč. Zbytek kupní ceny měl být žalovaným uhrazen ve 24 splátkách po 500 Kč. Žalovaný však své povinnosti hradit splátky nedostál, přičemž nezaplatil žalobkyni splátky, resp. doplatky kupních ceny poskytnutých zařízení specifikované ve vyúčtováních [číslo]. Žalobkyni proto dosud dluží částku 32 634,71 Kč. Při stanovení výše dlužné částky vycházel soud ze žalobkyní předložených a žalovaným nezpochybněných účetních dokladů, o jejichž správnosti nemá soud pochybnosti. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl. 5. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, zejm. dle ust. § 1746 odst. 1, 2 a ust. § 2079 a násl. 6. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně dostála všem svým povinnostem vyplývajícím z platně uzavřených dohod o splátkách zařízení specifikovaných v odstavci 4., avšak žalovaný svým smluvním závazkům nedostál, když řádně a včas neuhradil žalobkyni kupní cenu za poskytnutá zařízení, ačkoliv mu žalobkyně uvedené ceny řádně vyúčtovala fakturami specifikovanými též v odstavci 4. Soud má na podkladě listin předložených žalobkyní její nárok za zcela prokázaný a žalobě proto výrokem I. zcela vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal. 8. Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 2 420 Kč a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 4 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále též jen„ AT“). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky totiž žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně (např. pod sp. zn. 7 C 61/2021 nebo 7 C 64/2021). Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT. 9. S ohledem na shora uvedené soud ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 1 306 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) AT ve výši 3 x 500 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. 10. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. 11. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.