7 C 271/2022-19 — Okresní soud v Třebíči

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce na zaplacení částky 2 960,63 EUR s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení uplatněný z titulu náhrady nákladů na hospitalizaci žalovaného v zařízení žalobce z důvodu jeho duševní poruchy a poruchy chování způsobené alkoholem a nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin a nezpochybněných skutkových tvrzení obsažených v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci: V řízení zůstalo nesporným, že žalovaný byl ve dnech 19.9.2019 – 20.9.2019 hospitalizován v klinice Landeskrankenhaus Feldkirch, a to z důvodu jeho duševní poruchy a poruchy chování způsobené alkoholem. Náklady na hospitalizaci vyúčtované žalobcem fakturou [číslo] znějící na částku 2 035,50 EUR, jakož ani náklady na vymáhání této částky ve výši 925,13 EUR však žalovaný dosud ani částečně neuhradil. Jelikož v řízení nebylo sporu ohledně rozhodného práva Rakouské republiky ani o důvodu a výše uplatněných nároků včetně příslušenství, stanovil soud žalovanému povinnost k plné úhradě výrokem tohoto rozsudku. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: 1. soudní poplatek ve výši 1 983 Kč, 2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 3x 3 100 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání soudu týkající se věci samé), 3. 3x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.