9 C 72/2019-268 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobou doručenou na Okresní soud v Třebíči dne 1. 6. 2019 se žalobkyně domáhá po žalovaných odstranění části střechy objektu k bydlení [adresa], který je součástí pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], a to původně v délce 7,3 m a šířce 92 cm, a v délce 3,7 m a šířce 92 cm, tak, jak zasahuje na pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec]. Žalobu odůvodnila tím, že dle kupní smlouvy ze dne 6. 6. 2011 je vlastníkem pozemku p. [číslo] zastavěná plocha nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku p. [číslo] zahrada, vše zapsáno v k.ú. [obec]. Žalovaní jsou na základě kupní smlouvy ze dne 4. 6. 2009 vlastníky (v podílovém spoluvlastnictví) pozemku [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, vše zapsáno v k. ú. [obec]. Stavby obou účastníků řízení spolu bezprostředně sousedí, přičemž mezi rodinný domem žalobkyně a objektem k bydlení žalovaných je rozestup cca. 1,15 m. Ve vztahu ke stavbě žalovaných (na [parcelní číslo]) byla místním stavebním úřadem – Městský úřad v Jemnici povolena přístavba a nadstavba tohoto objektu, a to v řízení pod č.j. MEJE 2225/11. Stavba žalovaných po realizaci stavebních úprav aktuálně neodpovídá výměře pozemku p. [číslo] neboť žalovaní realizovali jak nadstavbu, tak přístavbu domu. Součástí stavebních prací bylo i vybudování nové střechy na objektu žalovaných, který v současné době zasahuje na pozemek žalované v délce 7,3 m a šířce 92 cm, a v délce 3,7 m a šířce 92 cm. K tomu žalobkyně dodává, že v roce 2011 vedl místní stavební úřad souběžně s výše uvedeným řízením žalovaných i řízení o její stavbě. Žalobkyně žádala o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení ke stavbě svého rodinného domu, který je již zcela dokončen a je součástí pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec]. Objekt žalovaných byl původně přízemní, a žalovaní v rámci stavebního řízení navrhovali, aby byl zvýšen o jedno podlaží – podkroví, a dále aby byl dům rozšířen o přístavbu. Dle žalobkyně stavba není stále dokončena a nachází se ve stavu rozestavěnosti. Oba účastníci tohoto řízení byli rovněž účastníky řízení stavebních a vyjádřili si pro stavební záměr navzájem obecný souhlas. Bezprostředně poté, co žalovaní svoji stavbu fakticky zvýšili a vybudovali střechu, vyšlo najevo, že koexistence staveb v tomto prostoru je a bude poměrně problematická. Mezi stavbou žalobkyně a koncem střechy žalovaných zůstal prostor kolem cca 10 cm, když střecha žalovaných přiléhá přímo k oknu štítové zdi. Přesah střechy tak nejen vyplnil prostor mezi oběma stavbami, ale hlavně se tento prostor zcela nachází na pozemku žalobkyně, ke kterému nemají žalovaní žádný právní titul. Oba žalovaní byli žalobkyní vyzvání přípisem ze dne 15. 2.2019 (a opakovaně dne 27. 2. 2019) k odstranění části přesahu střechy z pozemku žalované, ve kterých žalobkyně jednoznačně odvolala souhlas s umístěním přesahu střechy. Souhlas ve stavebním řízení odpovídající podle žalobkyně výprose zanikl nejpozději dne 4. 3. 2019 vůči žalovanému č. 1 a dne 1. 3. 2019 vůči žalované č. 2. Z písemného vyjádření žalovaných ze dne 21. 2. 2019 je patrné, že jsou si vědomi, že je nutné takový právní titul mít. Výslovně pak odkazují na souhlas žalobkyně ve stavebním řízení. žalobkyně v této souvislosti dodává, že nejpozději přípisem ze dne 27.2.2019 odvolala takový souhlas s umístěním stavby, neboť již v minulosti sdělila žalovaným, že se stavbou již nesouhlasí. Žalobkyně odkazuje v této souvislosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2284/2009 s tím, že v daném případě vyjádření souhlasu vlastníka pozemku s existencí stavby není právní skutečností, která by takové právo trvale zakládala, nýbrž se jedná o pouhou výprosu, kterou může vlastník věci (žalobkyně) kdykoliv odvolat. Z tohoto důvodu není žalobkyně povinna nadále trpět cizí stavbu na svém pozemku. Žalobkyně se touto vlastnickou žalobou domáhá odstranění části stavby žalovaných ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí soudu, když považuje tuto lhůtu za přiměřenou. Podle žalobkyně není též zvolené řešení přesahu střechy vhodné z pohledu požární bezpečnosti a odkazuje na posouzení Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaného inženýra. Žalobkyně se pokoušela se žalovanými domluvit na odstranění přesahu střechy, nicméně tito na tento požadavek nereagovali. 2. Žalovaní se v podání ze dne 28. 6. 2019 vyjádřili k žalobě tak, že s požadavkem žalobkyně nesouhlasí a navrhli žalobu zamítnout. Nesouhlas s podanou žalobou odůvodnili tím, že v postupu, kterým se žalobkyně domáhá odstranění jejich stavby, spatřují šikanu, tedy jde o výkon práva činěný nikoliv za účelem dosažení cíle, nýbrž s tím účelem, aby byli žalovaní poškozeni. Za nespornou považují žalovaní tu skutečnost, že žalobkyně vyslovila s umístěním stavby – zvětšení půdorysu střechy nad její pozemek, souhlas, který předcházel vydání rozhodnutí Městského úřadu v Jemnici, odboru výstavby a životního prostředí, č.j. MEJE 2225/2011. Žalovaní mají za to, že tím byl udělen i souhlas hmotněprávní, na základě něhož žalovaní vybudovali přesah střechy nad pozemek žalobkyně. Žalovaní upozorňují na to, že žalobkyně odvolala svůj souhlas s přesahem střechy nad její pozemek až poté, co byla tato část střechy dokončena, přitom jí nic nebránilo, aby souhlas odvolala ve chvíli, kdy byla dokončena např. jen konstrukce krovu, když tvrdí, že až po provedení stavby se ukázalo, že„ koexistence staveb je a bude poměrně problematická“. Žalobkyně tedy vyčkala s tímto odvoláním souhlasu do chvíle, kdy byla střecha zcela stavebně dokončena, vč. parotěsné folie, střešních tašek a klempířských prvků. Žalobně však zcela bezpečně již v době, kdy udělovala ke stavebním úpravám podle projektové dokumentace souhlas, muselo být jasné, jaká bude po provedení stavebních úprav vzdálenost mezi stavbami. Žalovaní mají současně za to, že vlastnické právo žalobkyně ani po odvolání jejího souhlasu není omezeno podstatným způsobem a přesah střechy nad jejím pozemkem pro ni nepředstavuje hospodářskou ztrátu. Žalovaní současně upozorňují na to, že v půdorysném průmětu přesahu střechy na pozemek žalobkyně je v celé jeho ploše zřízena služebnost ve prospěch žalovaných, spočívající v právu podzemního vedení, údržby a oprav kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace a právo přístupu k její nemovitosti, a to jako právo věcné na základě smlouvy kupní a o zřízení uvedené služebnosti ze dne 7. 12. 2009. Žalovaní dále uvádí, že přesah nad pozemek žalobkyně nevylučuje užívání pozemku a jeho údržbu. Přesah střechy je umístění ve vzdušném prostoru nad pozemkem, a to ve výši, která je mimo potřeby běžné ovladatelnosti, naopak výhodou pro žalobkyni je i to, že do prostoru mezi domy méně prší a sněží. Žalovaní argumentují též tím, že vzdálenost mezi domy se zúžila také provedením zateplení v šíři přibližně 15 cm na stavbě žalobkyně. Žalovaným též nemůže jít k tíži to, že se stavebními úpravami jejich domu začali časově později než žalobkyně, neboť přibližně čtyři roky čekali na přeložení přeložky nadzemního vedení od E.ON. Žalovaní mají za to, že pokud by měli přesah střechy nad pozemek žalobkyně odstranit, pak jim vzniklou náklady na zpracování nové stavební dokumentace související v řízení před stavebním úřadem a další náklady na stavební úpravy. Takové náklady odhadují na částku nejméně ve výši 80 000 Kč, což podle žalovaných je zcela neúměrné tomu, co žalobkyni zasáhne při odstranění části střechy přesahující na její pozemek. Dále žalovaní popisují sousedské vztahy se žalobkyní, které nejsou dobré. Žalovaní v průběhu řízení navrhovali v rámci smírného vyřešení sporu zkrácení přesahu střechy zasahujícího nad pozemek žalobkyně na 40 cm bez dalšího, toto řešení však nebylo žalobkyní akceptováno. 3. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] vzal soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. [číslo] na němž se nachází stavba rodinného domu [adresa] a je vlastníkem též přilehlé zahrady [parcelní číslo]. Z výpisu katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. a obec Jemnice vyplývá, že žalovaní jsou vlastníky pozemku p. [číslo] na němž se nachází stavba pro bydlení [adresa]. Pozemek [parcelní číslo] je oprávněným ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] a to v právu podzemního vedení, údržby a oprav kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace a práva přístupu dle geometrického plánu [číslo]. Z ohlášení stavby žalobkyně ze dne 5. 8. 2011, adresované Městskému úřadu Jemnice, odboru výstavby a životního prostředí, vyplývá, že žalobkyně ohlašovala přístavbu a stavební úpravy rodinného domu [adresa] v [obec] za účelem bydlení, když zahájení stavby bylo plánováno na srpen 2011 a dokončení stavby na prosinec 2012. Jako přílohu daného ohlášení byl mimo jiné přiložen seznam a adresy vlastníků sousedních pozemků, též manželů [příjmení] (žalovaných), kteří se stavebními úpravami souhlasili. Z ohlášení stavby ze dne 19. 8. 2011 vyplývá, že žalovaní ohlásili Městskému úřadu Jemnic