12 C 113/2023-14 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku 107 691,92 Kč z titulu dlužného nájemného. Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., žalovaná zůstala ve věci bez vyjádření. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména výzvou k úhradě, fakturou ze dne 12. 12. 2022, smlouvou o pronájmu míst k parkování. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Dne 1. 2. 2016 ve znění následných dodatků uzavřela žalovaná jako nájemce s žalobkyní jako pronajímatelem nájemní smlouvu, na základě níž si pronajala 4 parkovací místa v [právnická osoba] na adrese [ulice a číslo], [obec] a nebytové prostory v II. NP budovy [adresa] ve stejném areálu. Žalovaná dlouhodobě neplatila předepsané nájemné. Sjednané nájemné za měsíce červen 2022 až prosinec 2022 v částce celkem však žalovaná i přes výzvu žalobkyni neuhradila. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ust. § 2.201a násl. občanského zákoníku otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění. V projednávané věci je tedy nepochybné, že ačkoli žalobkyně jako pronajímatel předala žalované jako nájemci předmět nájmu ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistila tak plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětu nájmu, žalovaná nedostála svým povinnostem zákonným smluvním povinnostem, tedy povinnostem platit pronajímateli sjednané nájemné. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl návrhu žalobkyně v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. tohoto rozhodnutí. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku, navýšené odměny advokáta o 21 % DPH za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 5 420 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení a třech paušálních náhradách po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky. Konkrétní způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.