12 C 145/2023-16 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku celkem ve výši 108 720 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel toliko z předložených listin – smlouvy o úvěru, dokladu o čerpání úvěru, historického výpisu, výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky, výzvy k úhradě ze dne 23. 11. 2022 s dodejkou, všeobecných obchodních podmínek, úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele, sazebníku poplatků. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky je nesporné, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem došlo dne 16. 11. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru, jejíž nedílnými součástmi byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podmínky k úvěru a sazebník poplatků. Žalovaná se přitom zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky, vč. smluvených úroků ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách, avšak tuto povinnost porušila a ocitla se v prodlení. Žalobkyně pro tyto skutečnosti od smlouvy odstoupila a úvěr prohlásila za splatný. Pohledávku žalobkyně ve výši celkem 108 720 Kč s přísl. však žalovaná i přes výzvu neuhradila. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a opodstatněná. Ačkoli žalobkyně dostála všem svým povinnostem, jež jí ukládá ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, jakož i svým sjednaným povinnostem smluvním, žalovaná přes kvalifikované výzvy do dnešního dne nepoukázala žalobkyni splatné finanční prostředky a dostala se tak do prodlení se splněním svých závazků. Vzhledem k tomu, že samotný rozsah žalobou uplatněných nároků nebyl žalovanou nikterak zpochybněn, stanovil jí soud povinnost k jejich úhradě k návrhu žalobkyně výrokem tohoto rozsudku, a to včetně požadovaných smluvních i zákonných úroků. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 349 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 5 460 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, třech paušálních náhradách po 300 Kč dle téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad, neboť zástupce žalobkyně osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.