21 C 30/2022-36 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 7. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 44 329 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie. Žalobu odůvodnil tím, že při preventivní kontrolní činnosti po ukončení smluvního vztahu mezi účastníky v odběrném místě na adrese [adresa žalované], že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu stále odebírá. Tím došlo ze strany žalované k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce následně provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně činností souvisejících s nápravou závadného stavu ve smyslu § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. na částku 44 329 Kč a tuto částku také žalované vyúčtoval daňovým dokladem [číslo] s termínem splatnosti do 10. 2. 2022, přičemž povinnost žalované k náhradě škody je objektivní a žalovaná by se jí mohla zbavit pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že elektřinu odebrala osoba jiná. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na písemnou výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení. 2. Oba účastníci souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování zápisem o provedené kontrole odběrného místa z 19. 10. 2021, výpočtem výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, stanovením výše oprávněných nákladů v souvislosti s neoprávněným odběrem, daňovým dokladem žalobce [číslo] výzvami žalobce adresovanými žalované datovanými 22. 2. 2022 a 9. 3. 2022. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovanou v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že při preventivní kontrolní činnosti po ukončení smluvního vztahu mezi účastníky v odběrném místě na adrese [adresa žalované], že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu stále odebírá. Tím došlo ze strany žalované k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Žalobce následně provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně činností souvisejících s nápravou závadného stavu ve smyslu § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb. na částku 44 329 Kč a tuto částku také žalované vyúčtoval daňovým dokladem [číslo] s termínem splatnosti do 10. 2. 2022, přičemž povinnost žalované k náhradě škody je objektivní a žalovaná by se jí mohla zbavit pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že elektřinu odebrala osoba jiná. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na náhradu škody spočívající v ceně neoprávněně odebrané elektřiny žalovanou na odběrném místě [obec a číslo], z výpočtů provedených v souvislosti s provedenou kontrolou odběrného místa, přičemž o správnosti výpočtu žalobce nemá soud pochyb. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť u náhrady škody se jedná o dluh splatný na výzvu dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, žalobce žalovanou vyzval k jeho splnění shora uvedeným daňovým dokladem a dnem následujícím po jeho splatnosti se žalovaná vůči žalobci ocitla v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Přiznanou částku s příslušenstvím uložil soud žalované zaplatit žalobci v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 217 Kč a paušální náhrady nezastoupeného účastníka za dva hlavní úkony (zaslání výzvy žalované před zahájením řízení a podání žaloby) po 300 Kč dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění.