5 C 201/2023-23 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 4. 2023 ve znění doplnění skutkových tvrzení v průběhu řízení domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 800 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva [číslo] na základě které poskytoval právní předchůdce žalovanému služby elektronických komunikací, a současně byla uzavřena kupní smlouva na koncové zařízení, na základě které se žalovaný zavázal ve smlouvě specifikované koncové zařízení splácet právnímu předchůdci žalobce ve splátkách dle splátkového kalendáře. Tyto splátky byly žalovanému vyúčtovány v daňových dokladech právního předchůdce žalobce [číslo] [číslo] [číslo] přičemž první dva tyto doklady byly vystaveny na splátky ve výši 100 Kč a poslední z nich na splátky ve výši 600 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2022 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování účastnickou smlouvou [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, souhrnným přehledem služeb poskytnutých žalovanému a jejich vyúčtováním, daňovými doklady žalobce [číslo] [číslo] [číslo] výpovědí účastnické smlouvy z 17. 2. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 2. 2022 včetně její přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 21. 3. 2022 a výzvou žalobce zaslanou žalovanému před zahájením řízení z 3. 4. 2023 včetně podacího archu. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [příjmení] [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva [číslo] na základě které poskytoval právní předchůdce žalovanému služby elektronických komunikací, a současně byla uzavřena kupní smlouva na koncové zařízení, na základě které se žalovaný zavázal ve smlouvě specifikované koncové zařízení splácet právnímu předchůdci žalobce ve splátkách dle splátkového kalendáře. Tyto splátky byly žalovanému vyúčtovány v daňových dokladech právního předchůdce žalobce [číslo] [číslo] [číslo] přičemž první dva tyto doklady byly vystaveny na splátky ve výši 100 Kč a poslední z nich na splátky ve výši 600 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2022 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit ve sjednaných splátkách právnímu předchůdci žalobce sjednanou kupní cenu vyplývající z řádně uzavřené smlouvy, přičemž co do výše účtované ceny vychází požadavek žalobce uplatněný žalobou ze sjednaného splátkového kalendáře a žalobcem vystavených daňových dokladů. Dnem následujícím po splatnosti vyúčtovaných splátek kupní ceny se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle plnění i úroky z prodlení. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá zákonným úrokům z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14 b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14 b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.