5 C 213/2023-48 — Okresní soud v Třebíči

1. Opatrovník žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 8. 2023 domáhal vydání určení znění uvedeného ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je na základě rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 16. 4. 2019, č.j. 10 Nc 21025/2018-77, omezen ve svéprávnosti. Při rozhodnutí o omezení ve svéprávnosti žalobce vyšel soud ze závěru znalce z oboru zdravotnictví – psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení], který konstatoval, že žalobce není schopen dostatečně pochopit dopad a důsledek svého právního jednání. Žalobce je spoluvlastníkem nemovitostí na adrese [adresa žalobce a žalovaného], s podílem id. 5/6, vlastníkem zbývající id. 1/6 nemovitostí je jeho sestra. Žalobce dne 22. 10. 2018 udělil na Městském úřadu v [obec] souhlas s přihlášením k trvalému pobytu žalovaného na shora uvedené adrese. Důvody, pro které došlo k omezení svéprávnosti žalobce, trvaly již v této době a je proto třeba považovat toto právní jednání žalobce za neplatné. Žalovaný sice v předmětné nemovitosti bydlí, nicméně nikterak se nepodílí na hrazení nákladů spojených s bydlením, nemá vlastní příjmy a zneužívá finančních prostředků poskytovaných žalobci. Opatrovník má se souhlasem žalobce v úmyslu podat proti žalovanému žalobu na vyklizení předmětných nemovitostí a tyto následně prodat a získané finanční prostředky využít pro potřeby žalobce. S prodejem nemovitostí souhlasí i jeho sestra. Žalobce se při jednání soudu s tímto zamýšleným postupem opatrovníka ztotožnil, uvedl, že se při udělení souhlasu žalovanému unáhlil a nebyl si vědom všech dopadů tohoto jednání. 2. Žalovaný se k jednání soudu nařízenému na 19. 10. 2023 nedostavil, přestože k němu byl řádně předvolán, a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Protože žaloba ve věci samé je určovací žalobou dle § 80 o.s.ř., musel se soud nejprve zabývat otázkou, zda je ve věci dán naléhavý právní zájem na navrženém určení. Lze sice konstatovat, že možným postupem žalobce bylo i přímé podání žaloby na vyklizení, nicméně v zájmu právní jistoty žalobce a vzhledem k zamýšlenému postupu jeho opatrovníka je možné dovodit, že naléhavý právní zájem na navrženém určení je dán, a soud se proto dále zabýval žalobou věcně. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 16. 4. 2019, č.j. 10 Nc 21025/2018-77, soud zjistil, že tímto rozsudkem byl žalobce na dobu 5 let od právní moci rozsudku omezen ve svéprávnosti mimo jiné tak, že není způsobilý uzavírat smlouvy, půjčky, úvěry, ručení a činit právní jednání majetkové povahy, jejichž výše přesahuje částku 1 000 Kč při jednotlivém právním jednání. Soud vycházel při tomto rozhodnutí ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], ze kterého je zřejmé, že posuzovaný žalobce trpěl dušení poruchou, a to mentální subnormou s poruchou struktury osobnosti ve směru její nezralosti, infantilismu, nerozvinutosti a mentálního věku dítěte ve věku 15 let. Jedná se o poruchu trvalého rázu neovlivnitelnou léčbou. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku, o jehož správnosti nemá soud pochyb, je zřejmé, že tento zdravotní stav žalobce trval již ke dni 22. 10. 2018, ve kterém žalobce předmětný souhlas udělil. Z připojeného opatrovnického spisu žalobce je dále zřejmé, že žalobce v místě svého bydliště od června 2023 nežije a je ubytován v objektu sociální služby Chráněného bydlení s domovem [anonymizováno] [obec] na adrese [obec a číslo]. 5. Podle § 581 věta první občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. 6. Vzhledem ke shora uvedeným skutkovým zjištěním dospěl soud k závěru, že žalobce již ke dni udělení předmětného souhlasu nebyl plně svéprávný a schopný posoudit následky tohoto svého jednání. Právní jednání spočívající v jeho souhlasu se zapsáním trvalého pobytu žalovaného v jeho bydlišti je tak neplatné. Soud proto žalobě ve věci samé jako důvodné vyhověl a určil neplatnost tohoto právního jednání. 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého obecně úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci však žádné náklady řízení nevznikly a opatrovník žalobce se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.