5 C 217/2023-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 389,93 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smluv o poskytování služeb elektronických komunikací včetně dodatků těchto smluv a dohod o splácení kupní ceny zařízení uzavřených mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smluv uzavřených mezi účastníky včetně jejích dodatků byly žalovanému poskytnuty služby a dodána zařízení sloužící k elektronické komunikaci specifikované v daňových dokladech vystavených žalovanému [číslo] na celkovou sjednanou cenu služeb a kupní cenu ve výši 11 389,93 Kč. Žalovaný dosud žalobci cenu těchto služeb i kupní cenu ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování smlouvami o službách elektronických komunikací uzavřenými mezi účastníky včetně jejích dodatků, ceníkem služeb žalobce a jeho všeobecnými obchodními podmínkami, daňovými doklady žalobce č. [číslo] včetně rozpisů poskytnutých služeb, oznámením o zrušení poskytování služeb z 1. 11. 2021, přehledem neuhrazených daňových dokladů a výzvou žalobce z 6. 1. 2022 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že na základě smluv uzavřených mezi účastníky včetně jejích dodatků byly žalovanému poskytnuty služby a dodána zařízení sloužící k elektronické komunikaci specifikované v daňových dokladech vystavených žalovanému [číslo] na celkovou sjednanou cenu služeb a kupní cenu ve výši 11 389,93 Kč. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný ohledně poskytnutých služeb nesplnil svoje závazky vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikacích, přičemž co do výše účtované ceny vychází požadavek žalobce uplatněný žalobou z výpisů poskytnutých služeb žalobcem žalovanému a žalobcem vystavených daňových dokladů, přičemž o správnosti těchto výpisů a daňových dokladů nemá soud pochyb. Dnem následujícím po splatnosti vyúčtovaných cen poskytnutých služeb se žalovaný vůči žalobci rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci tak dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle plnění i úroky z prodlení. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá zákonným úrokům z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč.