5 C 230/2023-13 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5 450 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení rozhlasového poplatku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný oznámil žalobci, že se stal poplatníkem rozhlasového poplatku. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb. v platném znění mu tak vznikla povinnost platit rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním. Žalovaný nehradil v období od 1. 6. 2022 do 31. 3. 2023 rozhlasové poplatky a vznikla mu tak za toto období povinnost zaplatit žalobci rozhlasové poplatky v celkové výši 5 450 Kč. Žalovaný tuto částku dosud žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. 2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti bez nařízení jednání a soud proto dle § 115 a/ odst. 1 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování výzvou žalobce z 11. 4. 2022 včetně doručenky, výpisem z evidence poplatníka z 27. 2. 2023 včetně přehledu poplatků, oznámením žalobce z 31. 5. 2022 včetně doručenky a výzvou z 1. 9. 2022 včetně doručenky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaný v průběhu řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že žalovaný oznámil žalobci, že se stal poplatníkem rozhlasového poplatku. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb. v platném znění mu tak vznikla povinnost platit rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním. Žalovaný nehradil v období od 1. 6. 2022 do 31. 3. 2023 rozhlasové poplatky a vznikla mu tak za toto období povinnost zaplatit žalobci rozhlasové poplatky v celkové výši 5 450 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok žalobce na zaplacení rozhlasového poplatku z předloženého výpisu z jeho evidence, o jehož správnosti nemá soud pochyb. Žaloba ve věci samé tak byla podána důvodně. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti jednotlivých čtvrtletních plateb rozhlasových poplatků i splatnosti přirážky k poplatkům ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle plnění rovněž úroky z prodlení ve výši stanovené v § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení za období od 15. 6. 2022 do 28. 2. 2023 ve výši 443,26 Kč tomuto ustanovení odpovídá. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k případnému výjimečnému stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, dvou paušálních náhrad po 100 Kč za výzvu před zahájením řízení a podání žaloby jako náhrady nákladů právně nezastoupeného účastníka řízení dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb..