5 C 40/2023-16 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 8. 2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 3 000 Kč s příslušenstvím z titulu zaplacení pojistného dle pojistné smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla s účinností od 5. 2. 2011 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o investičním životním pojištění. Tato pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného žalovaným ke dni 19. 11. 2012. Za dobu trvání pojistného vztahu vzniklo nejprve právnímu předchůdci žalobce a posléze žalobci právo na zaplacení žalovaným dosud nezaplaceného pojistného ve výši 3 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 10. 2021 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován. Žalovaný dosud nezaplacené pojistné žalobci nezaplatil a nereagoval ani na písemnou výzvu žalobce z 27. 7. 2022 zaslanou žalovanému doporučeně na adresu jeho bydliště. 2. Žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud provedl dokazování pojistnou smlouvou [číslo] uzavřenou mezi účastníky 4. 2. 2011 včetně analýzy potřeb žalovaného, pojistkou k pojistné smlouvě, přehledem předpisů a plateb pojistného ke smlouvě, žádostí žalovaného o změnu pojistné smlouvy z 18. 11. 2012 a její akceptací z 23. 11. 2012, upomínkou právního předchůdce žalobce z 28. 4. 2011 a dalšími upomínkami obsaženými ve spisu a výzvou žalobce z 27. 7. 2022 včetně dodejky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovaným byla s účinností od 5. 2. 2011 uzavřena pojistná smlouva [číslo] o investičním životním pojištění. Tato pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného žalovaným ke dni 19. 11. 2012. Za dobu trvání pojistného vztahu vzniklo nejprve právnímu předchůdci žalobce a posléze žalobci právo na zaplacení žalovaným dosud nezaplaceného pojistného ve výši 3 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 10. 2021 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován. Co do výše vychází nárok žalobce na zaplacení pojistného z obchodních knih právního předchůdce žalobce vytvořených certifikovaným softwarem a o správnosti výpočtu proto nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž nezaplacením pojistného ve sjednané lhůtě ocitl již přede dnem 20. 11. 2012, od kterého žalobce přiznání úroků z prodlení požaduje, vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci tak dle § 517 odst. 1, 2 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření pojistné smlouvy vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá ustanovení § 1 nař. vl. č. 142/1994 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k tomuto dni zvýšené o sedm procentních bodů. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách. 4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři hlavní úkony po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění se skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.