12 C 321/2023-19 — Okresní soud v Třebíči

Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalované zaplatit jí částku 40 000 Kč z titulu dlužného nájemného. Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., žalovaná zůstala ve věci bez vyjádření. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména nájemní smlouvou a dohodou o ukončení nájmu. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci: Dne 1. 5. 2022 uzavřela žalovaná jako nájemce s žalobkyní jako pronajímatelem nájemní smlouvu, na základě níž si pronajala dům [adresa] na ul. [ulice] v [obec] Nájemní smlouvou se žalovaná zavázala platit nájemné ve výši 5 000 Kč za každý kalendářní měsíc. Nájem skončil dohodou stran ke dni 31. 8. 2023, ke dni skončení nájmu byla žalovaná v prodlení s úhradou nájemného ve výši 40 000 Kč a tuto částku pak i přes výzvu žalobkyni nadále dluží. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ust. § 2.235 a násl. občanského zákoníku otázku úroku z prodlení pak posuzoval podle ustanovení § 1970 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění. V projednávané věci je tedy nepochybné, že ačkoli pronajímatel předal žalované jako nájemci dům ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistil tak plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním předmětu nájmu, žalovaná nedostála svým povinnostem zákonným smluvním povinnostem, tedy povinnostem platit pronajímateli sjednané nájemné. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl návrhu žalobkyně v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. tohoto rozhodnutí. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst.1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku.